Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 721/04

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. L. P., zastoupeného JUDr. J. S., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 8. 2004, č.j. -24, rozhodnutí Krajského úřadu Královehradeckého kraje ze dne 14. 4. 2004, zn. Zu/24621/2/03, a proti rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové, živnostenského odboru, ze dne 27. 10. 2003, č.j. OŽ 2/19a/03/Ro, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí orgánů veřejné moci. Stěžovatel tvrdí, že těmito rozhodnutími došlo k porušení d (dále jen ""), tedy jeho práva podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, neboť navíc nelze přehlédnout, že takové rozhodnutí má pro něj význam existenční.

Ústavní soud z ústavní stížnosti a z obsahu správních spisů a soudního spisu zjistil, že Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 8. 8. 2004, č.j. -24, zamítl žalobu, kterou se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Královehradeckého kraje ze dne 14. 4. 2004, zn. Zu/24621/2/03, kterým bylo změneno rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové, živnostenského odboru ze dne 27. 10. 2003, č.j. OŽ 2/19a/03/Ro, tak, že v jeho výroku se text "Realitní činnost" nahrazuje textem "realitní kancelář", když ostatní částo výroku zůstavají nedotčeny. Z plného znění výroku vyplývá, že živnostenská oprávnění s předměty podnikání "Realitní kancelář", "Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej", "Ubytovací služby" a "Činnost organizačních a ekonomických poradců" se uplynutím 60-ti dnů od nabytí právní moci citovaného rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové, živnostenského odboru, ruší. Krajský soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že nemá "sebemenší pochybnost" o tom, že se stěžovatel dopustil trestného činu v souvislosti s podnikáním (rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 28. 6. 2002, č.j. -314; usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 1. 2003, -334) a dle ustanovení , o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, přestal splňovat všeobecné podmínky provozování živností, neboť byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání [ citovaného zákona] a není tak bezúhonný. Krajský soud současně poukázal na to, že orgány veřejné správy nepřekročily meze správního uvážení, pokud došly k závěru o souvislosti trestného činu stěžovatele s jeho podnikáním. Podání kasační stížnosti Krajským úřadem Královehradeckého kraje proti předcházejícímu rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 3. 2004, sp. zn. , pak tomuto krajskému úřadu nebránilo v pokračování správního řízení, neboť podle kasační stížnost nemá odkladný účinek. Krajskému soudu proto nezbylo než stěžovatelovu žalobu jako nedůvodnou podle zamítnout.

Stěžovatel v ústavní stížnosti zejména namítal, že všechna napadená rozhodnutí vycházejí z formálního výkladu bezúhonnosti a nezabývají se nespornou skutečností, že z jeho strany šlo o naprosto výjimečné jednání (specifického charakteru), kterým se naopak snažil realizovat práva svého klienta v rámci výkonu správy domu. Stěžovatel poukázal i na to, že jeho odsouzení za činnost realitní kanceláře - která dle přesvědčení krajského soudu zahrnovala mimo jiné i správu nemovitostí (a tedy i ochranu zmíněných práv jeho klienta) - rozhodně nesouvisí se zbývajícími třemi předměty podnikání.

Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud přijal nález, že se rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 8. 2004, č.j. -24, rozhodnutí Krajského úřadu Královehradeckého kraje ze dne 14. 4. 2004, zn. Zu/24621/2/03, a rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové, živnostenského odboru, ze dne 27. 10. 2003, č.j. OŽ 2/19a/03/Ro, zrušují.

Ústavní stížnost není přípustná.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle článku 87 odst. 1 písm. d)y ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jako prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. Ústavní stížnost lze proto podat pouze tehdy, jestliže stěžovatel před jejím podáním vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen ""). V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.

Podmínky citovaného ustanovení však nejsou splněny. Posledním procesním prostředkem, který měl stěžovatel k dispozici, byla totiž kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, o čemž byl náležitě poučen v závěru napadeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové. Podle obsahu spisu však stěžovatel kasační stížnost nepodal.

Ústavní soud se zabýval i tím, zda nejsou splněny podmínky ustanovení . Podle tohoto ustanovení totiž Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva stěžovatele podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo [ ]. Podmínky citovaného ustanovení však dle přesvědčení Ústavního soudu v souzené věci nenastaly.

Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [ ].

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. března 2005

JUDr. Vojen Güttler v.r.

soudce zpravodaj