Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 8/05

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti J. V., zastoupené JUDr. Ladislavou Indrovou, advokátkou Advokátní kanceláře v Plzni, Malá 6, proti usnesením Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 7. 4. 2003, č.j. -5 a Krajského soudu v Plzni ze dne 27. 9. 2004, sp.zn. a návrhu na odložení vykonatelnosti,

takto:

Ústavní stížnost se o d m í t á .

Odůvodnění

Stěžovatelka se, s odvoláním na porušení d, domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí a požaduje odklad jejich vykonatelnosti.

V ústavní stížnosti uvádí, že usnesením Okresního soudu v Plzni, které jí bylo doručeno dne 13. 11. 2003, byla na základě pravomocného a vykonatelného rozhodnutí nařízena vůči povinnému, kterým je její manžel, exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného v částce 342 868 Kč. Současně jí byl téhož dne doručen exekuční příkaz, č.j. -11, ze dne 10. 11. 2003 o nařízení exekuce prodejem nemovitosti, jejíž ideální 1/2 je ve společném jmění manželů. Odvolání stěžovatelky proti usnesení okresního soudu bylo usnesením krajského soudu odmítnuto s odůvodněním, že v případě exekuce podle není zřejmé, jaký majetek bude exekucí postižen, a proto manželka povinného se v této fázi řízení nestává účastnicí řízení a není oprávněna se proti rozhodnutí odvolat. V uvedeném postupu spatřuje stěžovatelka porušení práva na spravedlivý proces, neboť odvolací soud s ní přes znění ustanovení nejednal jako s účastnicí řízení.

Podle , o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Procesním prostředkem ve smyslu uvedeného ustanovení je od 1. 1. 2001 také žaloba pro zmatečnost. Uvedený procesní institut, koncipovaný jako mimořádný opravný prostředek, má sloužit k možnému zrušení pravomocného rozhodnutí soudu, které trpí vadami, jež představují porušení základních principů soudního řízení, případně je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo. Podle ustanovení lze v případě výkonu rozhodnutí podat žalobu pro zmatečnost jen z důvodu uvedeného v ustanovení , dle nějž lze žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání (dle , nebo podle a ) nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení. O takový případ se v projednávané věci právě jedná, neboť odvolání stěžovatelky bylo odmítnuto dle ustanovení

Pokud stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že soud učinil vadný závěr o tom, že odvolání muselo být odmítnuto, měla dosáhnout přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu z důvodů, které uvádí ve své ústavní stížnosti, v rámci řízení u obecných soudů, ještě před podáním ústavní stížnosti. Ústavní stížnost má totiž pouze subsidiární povahu a slouží jako prostředek nápravy eventuálního porušení základních práv a svobod až v případě vyčerpání všech ostatních procesních prostředků k ochraně práv stěžovatele. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a do jejich činnosti může zasáhnout jen v případě, že v jejich rozhodování shledá porušení některých základních práv a svobod stěžovatele a pouze tehdy, není-li možné nápravu zjednat před obecnými soudy samými.

Za situace, kdy ústavní stížnost směřuje proti shora uvedenému rozhodnutí krajského soudu, které rozhodnutím o posledním prostředku poskytnutým zákonem k ochraně práva v projednávaném případě není, je nutné považovat návrh za nepřípustný.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků odmítnout, jako návrh nepřípustný. Z tohoto důvodu se také nezabýval požadavkem na odklad vykonatelnosti rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. února 2005

JUDr. Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj