Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 28/05

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 17. února 2005 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele Ch. V., zastoupeného JUDr. Petrem Grobelným, advokátem se sídlem 728 86 Ostrava, Sokolská 21, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 10. 2004 sp. zn. , rozsudkům Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 10. 2003 sp. zn. a Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 2000 sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tvrzením, že soudy jimi porušily jeho práva, zakotvená v a v d, jakož i v y. Uvedl, že se domáhal náhrady ztráty na výdělku pro následky pracovního úrazu, ta mu přiznána nebyla - vyslovil přesvědčení, že s ohledem na jeho národnost se soudy věcí nezabývaly důkladněji, nezkoumaly, zda mu není možno přiznat náhradu ztráty na výdělku i z jiného důvodu než uplatňoval, neumožnily mu provést všechny důkazy, které také navrhoval, nezabývaly se ztrátou jeho pracovního potenciálu v důsledku pracovního úrazu. Poukázal také na to, že řízení před soudy trvalo déle než 7 let. Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání, které bylo Nejvyšším soudem dne 8. 10. 2004 odmítnuto.

Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Jmenovaný soud opodstatněně konstatoval, že přípustnost dovolání, jež stěžovatel sice opíral o tvrzení, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, avšak v jeho obsahu vytýkal soudu I. stupně "provedenou důkazní situaci..." a uváděl, že se závěry soudu o důvodech jeho trvalé invalidity se neztotožňuje, není dle a obč. soudního řádu dána. V odůvodnění rozhodnutí dovolacího soudu, na něž lze v dalším odkázat, jsou vyčerpávajícím způsobem vyložena příslušná ustanovení , stanovící a upravující přípustnost dovolání, jakož i uvedeny skutečnosti, pro které bylo dovolání stěžovatele odmítnuto jako nepřípustné.

Pro výše uvedené byl návrh, směřující proti usnesení dovolacího soudu, jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Důvody pro odmítnutí ústavní stížnosti proti rozsudkům soudu I. a II. stupně jsou dány , , ve znění účinném před 1. 4. 2004, jakož i sdělením Ústavního soudu č. 32/2003 Sb., když pro rozhodnutí Nejvyššího soudu o nepřípustnosti stěžovatelem podaného dovolání nelze toto považovat za zákonem poskytnutý procesní prostředek (případně mimořádný opravný prostředek) k ochraně tvrzeného práva stěžovatele, a proto ode dne jeho doručení nelze ani odvíjet běh lhůty k podání ústavní stížnosti proti citovaným pravomocným rozsudkům Okresního soudu v Ostravě a Krajského soudu v Ostravě.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně, dne 17. února 2005