Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 10/05

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 17. února 2005 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatelky JUDr. J. S., zastoupené JUDr. Radovanem Zubkem, advokátem se sídlem Klíny 35, 615 00 Brno, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 3. listopadu 2004 č. j. 6 Zt 380/2004-10 a usnesení Policie ČR, Městského ředitelství Brno, SKPV - odbor obecné kriminality, TO Brno Střed, ze dne 18. srpna 2004 ČTS: MRBM-589/KPV-STR-TČ-2002, t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatelka napadla usnesení Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 3. listopadu 2004 č. j. 6 Zt 380/2004-10, kterým byla jako nedůvodná zamítnuta její stížnost směřující do usnesení Policie ČR, Městského ředitelství Brno, SKPV - odboru obecné kriminality, TO Brno Střed, ze dne 18. srpna 2004 ČTS: MRBM-589/KPV-STR-TČ-2002, jímž bylo proti ní pro v něm blíže pospaný skutek zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák.

Ve stížnostních bodech návrhu stěžovatelka s poukazem na nález Ústavního soudu

sp. zn.

jednak uvedla, že usnesení policejního orgánu se nikterak výslovně nezmiňuje o naplnění subjektivní stránky předmětného trestného činu, jednak, že jeho nedostatečné odůvodnění je v rozporu s ustanovením zákona, jakož i judikaturou Ústavního soudu nepřezkoumatelné, neboť je pouhým odvoláním se na obsah spisu a konečně, že státní zástupce potom ve svém usnesení reagoval pouze na námitky věcného charakteru, přičemž ve vztahu k výroku a odůvodnění usnesení policejního orgánu neshledal žádné pochybení. V takto, dle stěžovatelky, nesprávně učiněném postupu orgánů veřejné moci spatřuje zásah do svého ústavně zaručeného základního práva zakotveného v d, pročež se domáhá, aby Ústavní soud v záhlaví uvedená rozhodnutí nálezem zrušil.

Ústavní soud přezkoumal návrh stěžovatelky z pohledu ústavního rámce dopadajícího na předmětnou věc a posoudil jej jako zjevně neopodstatněný.

Ne zcela dokonalou stylistickou preciznost předmětného usnesení policejního orgánu není obtížné v kontextu stěžovatelkou vznesených výhrad podle přesvědčení Ústavního soudu překlenout výkladem vycházejícím z toho, že výrok samotný předjímá, resp. implikuje v sobě již i v jistém rozsahu odůvodnění, v němž není (obecný) odkaz na příslušný spis, nýbrž na jednotlivé konkrétně vyjmenované důkazně relevantní listinné materiály, z nichž naplnění předmětného trestného činu je ze strany policejního orgánu vyvozováno. Státní zástupkyně potom, pokud se ztotožnila s vývody policejního orgánu, v ostatním mimo toto vlastní konstatování reagovala na věcné námitky stěžovatelky uplatněné ve stížnosti. Napadená usnesení, byť způsobem ne příliš obsáhlým, jsou z pohledu dané fáze trestního řízení takto v nezbytném rozsahu odůvodněna (§ 134 odst. 1, odst. 2, § 160 odst. 1 tr. řádu) a nelze je, resp. eventuálně usnesení státní zástupkyně, podřadit pod kategorii rozhodnutí, vzhledem k jejichž obsahu Ústavní soud shledává důvod pro svou naprosto výjimečnou ingerenci do rozhodování orgánů činných v trestním řízení ve stadiu přípravného řízení (srov. nález ve věci

sp. zn.

, uveřejněný pod č. 105 in: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení, Svazek 30, str. 471 násl.; usnesení ve věci

sp. zn.

, uveřejněné pod č. 4 tamtéž, Svazek 32, str. 467 a násl.).

Vzhledem k uvedenému byla ústavní stížnost, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, pro zjevnou neopodstatněnost odmítnuta [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně, dne 17. února 2005