Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 312/03

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Nykodýma a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Dagmar Lastovecké - ze dne 17. února 2005

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti J. F. a J. Š. proti usnesení Nejvyššího soudu z 28. 1. 2003 sp. zn. o odmítnutí dovolání stěžovatelek pro opožděnost.

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. ledna 2003 č. j. -172 se zrušuje.

Odůvodnění

Dne 6. června 2003 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelek směřující proti shora označenému usnesení Nejvyššího soudu. Stěžovatelky namítly, že bylo zasaženo do jejich ústavně zaručeného práva na soudní a jinou ochranu zaručenou v d (dále jen " "). K tomu mělo dojít v důsledku nesprávného postupu účastníka, který jimi podané dovolání odmítl jako opožděné, ačkoliv bylo podáno včas.

V ústavní stížnosti uvedly, že podaly dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2000 sp. zn. , který jim byl doručen 5. 1. 2001. Lhůta k podání dovolání činila podle (dále jen " "), ve znění platném do novely provedené , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jeden měsíc a počínala běžet dnem právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci 5. 1. 2001, a proto lhůta k podání dovolání uplynula dnem 5. 2. 2001. Stěžovatelky podaly dovolání k poštovní přepravě dne 5. 2. 2001, což doložily doručenkou opatřenou razítkem pošty s datem 5. 2. 2001.

Ústavní soud si vyžádal stanovisko účastníka řízení. Ten uvedl, že dovolání stěžovatelek odmítl, protože rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci 5. 1. 2001, přičemž dovolání bylo podáno u soudu prvního stupně osobně až 6. 2. 2001, tedy po uplynutí jednoměsíční lhůty podle právní úpravy v tom čase účinné, tedy před účinností , která se na projednávanou věc vztahovala podle bodu 17 hlavy I části dvanácté tohoto zákona. Dovolací soud přitom mohl vycházet pouze z obsahu spisu, z něhož se podává, že dovolání bylo podáno osobně dne 6. 2. 2001, a nikoliv zásilkou, svěřenou poště k přepravě, podanou ještě dne 5. 2. 2001.

Vedlejší účastníci Mgr. J. K. a Ing. J. K. se svého práva na vyjádření se k ústavní stížnosti vzdali.

Ústavní soud si vyžádal spis Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. . Z něho zjistil, že na č. l. 148 je založeno dovolání stěžovatelek datované 5. 2. 2001. Na této ě je podací razítko Obvodního soudu pro Prahu 5 s údajem, že zásilka byla doručena soudu 6. 2. 2001. V razítku jsou vyznačeny dvě poznámky psané rukou. Jednak číslovka "3" vyjadřující, že podání bylo doručeno 3x a za vytištěným datem 6. února 2001 je psacím písmem napsáno "P".

Nejvyšší soud proto nemohl z obsahu spisu učinit závěr, že dovolání bylo podáno osobně až 6. 2. 2001, protože nic takového z poznámek podatelny soudu nelze dovodit. Ze spisu se naproti tomu podává, že soud prvního stupně k návrhu stěžovatelek jednal o jejich žádosti o osvobození od placení soudních poplatků a výloh a usnesením ze dne 27. 4. 2000 (č. l. 167 spisu) této žádosti vyhověl. Pokud by soud dovozoval, že dovolání je podáno opožděně, nemohl by podle takovému návrhu vyhovět, neboť by šlo o zřejmě bezúspěšné bránění práva.

Podle y, má každý právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. S tím koresponduje právo na spravedlivý proces zajištěné v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. I když Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod nezaručuje v jiných než trestních věcech právo na odvolání, neznamená to, že právo podat dovolání, pokud je zakotveno v právním řádu, nepožívá ústavní ochrany. Ta vyplývá z výše citovaného y, v souladu se kterým se stěžovatelky svého práva domáhaly. Pokud za této situace Nejvyšší soud odmítl jimi podané dovolání jako opožděné, ačkoliv bylo podáno ve lhůtě, porušil jejich u garantované právo na řádný proces.

Proto Ústavní soud stížnosti vyhověl a napadené rozhodnutí zrušil podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona 182/93 Sb., o Ústavním soudu.