Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 286/04

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele J. M., zastoupeného Mgr. M. B., proti rozsudku Okresního soudu v Mostě č.j. -296 ze dne 8. 9. 1999, t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností brojí stěžovatel proti rozsudku Okresního soudu v Mostě č.j. -296 ze dne 8. 9. 1999, jímž byl uznán vinným ze spáchání trestných činů krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) trestního zákona, poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 trestního zákona a nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 trestního zákona, za což mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu. Proti tomuto rozhodnutí stěžovatel nepodal odvolání a rozhodnutí nabylo právní moci dne 22. 12. 1999. Usnesením č.j. -406 ze dne 5. 3. 2003 bylo rozhodnuto, že se podmíněně odložený trest vykoná, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. -414 ze dne 16. 4. 2003. Stěžovatel poukazuje na to, že soud I. stupně v trestním řízení zcela pominul skutečnost, že v době od 9. 2. 1999 do 15. 2. 1999 byl hospitalizován v důsledku zánětu, který nakonec vyústil v nutnost amputace pravé horní končetiny. S touto skutečností se stěžovatel nebyl schopen vyrovnat, a proto se neuměl v probíhajícím trestním řízení řádně hájit a uplatňovat svá procesní práva. Soudu I. stupně byla tato skutečnost známa, přesto však v trestním řízení pokračoval. Touto situací bylo podle názoru stěžovatele porušeno ustanovení d (dále jen " "), neboť mu v rámci trestního řízení byla odňata možnost řádně se hájit způsobem stanoveným trestním řádem. Stěžovatel na ústavní stížnosti trvá, přestože uplynula lhůta pro její podání, protože se domnívá, že zásah do základních práv je natolik zásadní, že by tento rozsudek měl být přezkoumán. Navrhl proto, aby Ústavní soudu napadený rozsudek zrušil.

Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda byly splněny předpoklady stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), pro zahájení řízení o ústavní stížnosti.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( ); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Takovým (posledním) prostředkem, který zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje, se podle citovaného zákona rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Podle Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti došlo.

V předmětné věci Okresní soud v Mostě rozhodl rozsudkem č.j. -296 ze dne 8. 9. 1999, doručeným stěžovateli dne 22. 9. 1999. Stěžovatel sám uvádí, že proti tomuto rozsudku nepodal odvolání, což vyplývá i ze spisu sp. zn. Okresního soudu v Mostě. Stěžovatel tedy nevyužil všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje, a proto je jeho ústavní stížnost podle § 75 odst. 1 citovaného zákona nepřípustná. Při posouzení přípustnosti jeho ústavní stížnosti nelze postupovat ani podle ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, protože ústavní stížnost svým významem vlastní zájmy stěžovatele podstatně nepřesahuje. I kdyby však svým významem ústavní stížnost vlastní zájmy stěžovatele přesáhla, byla by podána opožděně, protože lhůta k podání takové mimořádné stížnosti je podle ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona stanovena na jeden rok ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Tato lhůta by tedy uplynula dnem 22. 9. 2000; leč ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 12. 5. 2004.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost podle odmítnout jako návrh nepřípustný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. února 2005

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj