Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 673/04

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele S. M., proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2004, č.j. Aprk3/2004-34, a proti usnesení ze dne 8.9. 2004, č.j. Aprk4/2004-35, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel v ústavní stížností tvrdí, že napadená usnesení Nejvyššího správního soudu (dále jen "NSS") byla vydána vyloučeným soudem, bez nařízeného jednání a po jeho neveřejném zasedání. Tato usnesení kvalifikuje jako zcela zmatečná, nepřezkoumatelná a nicotná. Uvedl také, že JUDr. L. V., která na Vrchním soudu v Olomouci jednala v jeho důchodových věcech (a kde prý "probíhá dovolovací řízení"), je vyloučena ze zákona. Stěžovatel žádá Ústavní soud, aby odložil i vykonatelnost napadených usnesení a aby předběžným opatřením uložil povinnost třetí osobě, tj. Městskému úřadu v Zábřehu, odboru sociálních věcí, vyplácet stěžovateli měsíčně, počínaje 1. 12. 2003, životní minimum a dávku sociální potřebnosti ve výši 7.100,- Kč. Stěžovatel uzavřel s tím, že byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva zaručená u ČR [ a písm. d)], a dále d ( , , , , a ). Stěžovatel v ústavní stížnosti žádá, aby mu Ústavní soud pro řízení ve věci ústavní stížnosti ustanovil právní zástupkyní Mgr. P. Ž. Stěžovatel konečně navrhl, aby Ústavní soud usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 9. 2004, č.j. Aprk3/2004-34, a usnesení ze dne 8.9. 2004, č.j. Aprk4/2004-35, zrušil.

Dne 29. 12. 2004 byl stěžovatel vyzván k odstranění vad této ústavní stížnosti s poučením, že stížnost bude odmítnuta, pokud stěžovatel neodstraní vady ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy. Výzva mu byla doručena 31. 12. 2004. Ústavní soud stěžovateli současně ve výzvě sdělil, že není soudem, který by ustanovoval advokáta, postupovat tak nemůže a doporučil mu, aby se obrátil na některého z advokátů (resp. na jim uvedenou advokátku), případně na Českou advokátní komoru, která mu může ve věci jeho právního zastoupení pomoci, a to právě s přihlédnutím k jeho sociální situaci. Stěžovatel v odpovědi ze dne 13. 1. 2005, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 17. 1. 2005, zejména uvedl, že je napaden vyloučenými soudci ÚS a že Ústavní soud neprovedl odklad výkonu rozhodnutí napadených rozhodnutí. Stěžovatel poukázal na to, že povinné zastoupení v řízení před Ústavním soudem nařídil český stát. Ústavní soud je prý proto na stěžovatelovu žádost povinen (v souladu s ustanovením , a y ČR a , a d) jím navrženou advokátku ustanovit.

Stěžovatel tedy ve stanovené lhůtě vadu neodstranil. Z tohoto hlediska jsou jeho námitky obsažené i v dopise ze dne 13. 1. 2005 irelevantní.

Podle ustanovení o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.

Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, neboť lhůta k odstranění vad uplynula marně.

Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost odmítl.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. února 2005

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj