Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 13/05

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 27. ledna 2005 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele L. D., zastoupeného JUDr. Vladimírem Krčmou, advokátem se sídlem 500 02 Hradec Králové, Střelecká 437, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2004 č. j. -49, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti, směřující proti výše označenému rozsudku Nejvyššího správního soudu, domáhal zrušení nejen tohoto rozhodnutí ale i výroků II. a III. rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 5. 2004 č. j. -19, -20, jakož i rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové ze dne 13. 6. 2003 č. j. 4332/130/2002-Šp, ze dne 23. 9. 2003 č. j. FŘ 4965/110/2002-Kp a Finančního úřadu v Hradci Králové ze dne 27. 5. 2002 č. j. 129906/02/228911/8180 a č. j. 129893/02/228911/8180. Uvedl, že proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové podal kasační stížnost, v níž uvedl, že se soud i příslušné finanční úřady nevypořádaly s jeho námitkami, uplatněnými jak v daňovém řízení, v němž mu byla dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob ve výši 1.156.024,- Kč a také daň z přidané hodnoty ve výši 85.000,- Kč, tak v žalobě podané k soudu. Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl, když podle jeho přesvědčení ale nesprávně posoudil právní otázky, a tak rozhodl v rozporu s jeho základními právy garantovanými a 2 d, Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, jakož i y. V ústavní stížnosti vylíčil okolnosti, za nichž byla uzavřena nájemní smlouva se společností CREDIT BOHEMIA spol. s r. o., týkající se nemovitostí, které nebyly vloženy do jeho obchodního majetku, poukázal na důvody, pro něž měla být smlouva shledána absolutně neplatnou a plnění z takové smlouvy považováno za bezdůvodné obohacení, jež nemělo být předmětem daně z příjmu ani daně z přidané hodnoty, jakož i na hodnocení dohody o zrušení započtení vzájemných pohledávek, původně učiněné mezi ním a firmou CREDIT BOHEMIA spol. s r. o. Poněvadž jak Nejvyšší správní soud a Krajský soud v Hradci Králové, tak označené finanční orgány se při svém rozhodování nevypořádaly s jeho námitkami, došlo k porušení práv na spravedlivý proces a soudní ochranu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku ze dne 21. 10. 2004 č. j. -49 bylo zjištěno, že Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 5. 2004 sp. zn. a opodstatněně stížnost zamítl. Ve vyčerpávajícím odůvodnění rozsudku se vypořádal se všemi námitkami stěžovatelem uplatněnými, když vyložil, z jakých důvodů se ztotožňuje s hodnocením, učiněným Krajským soudem v Hradci Králové - pokud jde o otázku platnosti či neplatnosti nájemní smlouvy, uzavřené mezi stěžovatelem a společností CREDIT BOHEMIA spol. s r. o. a mezi stěžovatelem a společností AUTO HOLDING a. s., i se závěry, pokud jde o důsledky pro daňové řízení dohody ze dne 1. 10. 1996 - o započtení závazku společnosti BOHEMIA spol. s r. o. ve výši 2.900.000,- Kč vůči stěžovateli a jeho závazku v částce 3.000.000,- Kč proti této společnosti. Rozhodnutí také obsahuje skutková zjištění, pro něž argumenty stěžovatele, směřující k absolutní neplatnosti dohody o započtení, soud opodstatněně považuje za simulaci formálního či vůbec neexistujícího právního vztahu. Na odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu lze v dalším odkázat, když zásah do práv, kterých se stěžovatel v ústavní stížnosti dovolává, shledán nebyl.

Pro uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně, dne 27. ledna 2005

JUDr. Jiří Mucha

předseda senátu