Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 5/05

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 20. ledna 2005 v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Michaely Židlické a soudců JUDr. Elišky Wagnerové a JUDr. Miloslava Výborného ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. G., zastoupeného JUDr. Josefem Kulhavým, advokátem se sídlem Křižíkova 1, Praha 8, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 9. 2004, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností zaslanou Ústavnímu soudu ve lhůtě stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále ""), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaného usnesení, neboť se domnívá, že tímto rozhodnutím byla porušena jeho základní práva a svobody garantované ustanovením d (dále jen "") a písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Výše citovaným rozhodnutím byla zamítnuta stížnost stěžovatele proti usnesení vyšší soudní úřednice Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2003, sp. zn. , kterým bylo rozhodnuto, že se obhájci JUDr. Stanislavu Chmurovi stanoví odměna a náhrada hotových výdajů za obhajobu stěžovatele v celkové částce 61.875 Kč.

Stěžovatel ve svém podání uvádí, že výše zmiňovaná ustanoveníy a Úmluvy zaručují obviněnému právo zajistit si obhajobu prostřednictvím obhájce podle svého výběru bezvýjimečně, a proto nelze otázku oprávněnosti či neoprávněnosti obhajovat vázat k jeho tíži na to, zda obhájce o vzniku svého oprávnění nadále obhajovat jako obhájce zvolený a o zániku tohoto oprávnění, informoval orgány činné v trestním řízení či zda je o tom neinformoval. Stěžovatel má za to, že jemu původně ustanovený, následně zvolený a posléze i jím odvolaný obhájce nebyl oprávněn po skončení obhajoby jako obhájce zvolený obhajovat navrhovatele, aniž by k tomu znovu získal oprávnění. Vzhledem k tomu, že obecný soud k těmto jeho námitkám nepřihlédl, má za to, že byla porušena jeho základní práva a svobody garantované y a písm. c) Úmluvy. Proto navrhuje, aby Ústavní soud svým nálezem v záhlaví citované usnesení zrušil.

Úkolem Ústavního soudu je ochrana ústavnosti (y ČR). Jako takový není součástí soustavy obecných soudů a nepřísluší mu právo dozoru nad jejich rozhodovací činností. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je oprávněn zasáhnout právě tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena základní práva a svobody chráněné ústavním pořádkem České republiky.

Z napadeného usnesení Ústavní soud zjistil, že JUDr. Chmura byl ustanoven stěžovateli z důvodu nutné obhajoby opatřením soudce Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 27. 4. 2000, sp. zn. . Pokud stěžovatel tvrdí, že posléze s tímto advokátem uzavřela jeho matka mandátní smlouvu k jeho obhajobě, resp. ji posléze vypověděla a udělila plnou moc jinému advokátovi, trestní spis žádné takové údaje neobsahuje a ani stěžovatel netvrdí, že by obsahovat měl. Až 26. 9. 2000 informoval nově zvolený obhájce vyšetřovatele o převzetí obhajoby stěžovatele. Neztotožnil-li se stížnostní soud s námitkami stěžovatele a zhodnotil-li s poukazem na § 37 odst. 2 tr. ř., že práva ustanoveného obhájce JUDr. Chmury zanikla až po 26. 9. 2000, nelze proti takovému závěru cokoliv namítat.

Stěžovatelovo tvrzení o porušení y a písm. c) Úmluvy shledal Ústavní soud zcela neopodstatněným a irelevantním. Tato ustanovení garantují právo obviněného na zajištění obhajoby v trestním řízení a zásah do práva stěžovatele na obhajobu nebyl otázkou přezkumu v rámci řízení o ústavní stížnosti, protože napadené usnesení se trestního procesu nedotýká. Stěžovatel spíše mohl uplatnit námitku o zásahu do jeho vlastnického práva, ale ani v tomto případě by jí nemohlo být vyhověno, neboť, jak bylo výše řečeno, v postupu obecného soudu nelze spatřovat porušení zákonných ustanovení promítající se do roviny protiústavnosti.

Ústavní soud proto návrh stěžovatele dle ustanovení mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků řízení odmítl, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. ledna 2005

JUDr. Michaela Židlická

předsedkyně senátu