Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 666/04

Ústavní soud rozhodl dne 13. prosince 2004 o ústavní stížnosti E K., zastoupené JUDr. E. P. advokátkou proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 20. ledna 2003 ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. ze dne 12. března 2002, t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatelka svou ústavní stížností napadá - z důvodů v ní podrobně rozvedených a s tvrzením porušení práv zaručovaných a 37 d - v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů tj. rozhodnutí soudu I. a II. stupně.

Jak Ústavní soud zjistil z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 22. června 2004 (stěžovatelce resp. její právní zástupkyni doručeném 24. září 2004), podala stěžovatelka proti rozhodnutí soudu II. stupně dovolání, o němž Nejvyšší soud rozhodl shora označeným rozsudkem tak, že dovolání stěžovatelky, které shledal přípustným, zamítl s odůvodněním, že právní závěry odvolacího soudu v dané věci jsou správné. Toto rozhodnutí Nejvyššího soudu, které je právě tím pravomocným rozhodnutím, jež ústavní stížností musí být v prvé řadě napadeno [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 zák. č. 182/193 Sb., ve znění pozdějších předpisů], však stěžovatelka svou ústavní stížností nenapadla. Za uvedeného stavu, kdy stěžovatelka nenapadla meritorní rozhodnutí dovolacího soudu a její ústavní stížnost, jejímž petitem je Ústavní soud vázán, tak nesměřuje proti rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně tvrzených práv stěžovatelce poskytoval, je třeba považovat ústavní stížnost za nepřípustnou. Smyslem a funkcí ústavní stížnosti je náprava zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod [ písm. d) y, , odst. 3 písm. a) , o Ústavním soudu], k nápravě nemůže však dojít tak, že by z řízení o ústavní stížnosti a z přezkumu Ústavním soudem bylo vyňato právě rozhodnutí o posledním prostředku poskytovaném zákonem k ochraně práva. Rozhodnutí o ústavní stížnosti, směřující jen proti rozhodnutím soudu I. a II. stupně, by totiž mohlo vést k tomu, že rozhodnutím Ústavního soudu by rozhodnutí Nejvyššího soudu zůstalo nedotčeno, což by nepochybně bylo v rozporu s principem právní jistoty (srov. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ve sv. 7 pod č. 2, obdobně a další).

Z uvedených důvodů byla ústavní stížnost stěžovatelky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2004