Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 502/04

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. V. M. proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 9. 8. 2004 a označeným jako "ústavní stížnost", napadl stěžovatel usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. , přičemž se domáhal toho, aby jej Ústavní soud zrušil a dále rozhodl tak, že ústavní stížnost je důvodná a že byl porušen y ČR, d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, že státní moc ČR porušila zákon ("a proto spor se stěžovatelem prohrála") a že se stěžovateli přiznává právo na spravedlivé zadostiučinění ve výši 50.000,- Kč.

Vzhledem k tomu, že uvedený návrh nesplňoval podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), Ústavní soud stěžovatele vyzval k odstranění jeho formálních vad, které spočívaly v tom, že stěžovatel nebyl zastoupen advokátem ( ), resp. že nepředložil příslušnou plnou moc. K jejich odstranění byla stěžovateli stanovena lhůta v trvání 30 dnů a současně mu bylo sděleno, že pokud vady předmětného návrhu neodstraní, bude tento odmítnut podle . Dle poštovní doručenky výzvu stěžovatel převzal dne 17. 9. 2004.

Na tuto výzvu reagoval stěžovatel dopisem doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 9. 2004, v němž zaslal kopii žádosti na Českou advokátní komoru (ČAK) ze dne 18. 9. 2004 o přidělení advokáta pro řízení před Ústavním soudem v dané věci.

Kromě toho zaslal předsedovi Ústavního soudu dopisy, jež byly doručeny dne 27. 9. 2004, 1. 10. 2004 a 20. 10. 2004. Z prvně uvedeného plyne, že rozhodnutím ČAK ze dne 1. 9. 2004, čj. 2429/04, bylo zrušeno její rozhodnutí ze dne 28. 7. 2004, čj. 022974/2004, kterým byl stěžovateli určen advokát JUDr. M. B.. Důvodem tohoto kroku bylo, že stěžovatel podmiňoval podepsání plné moci advokátům určeným ČAK dodatkem, že tento právní úkon nečiní svobodně a dobrovolně, ale že je k němu násilím a hrozbami nucen státní mocí ČR, na což žádný z advokátů nemůže přistoupit, čímž si sám znemožnil využít této právní služby. Stěžovatel k tomu uvedl, že považuje obě rozhodnutí za vadná. V dalších dvou dopisech pak stěžovatel vytýká vady sdělení ČAK ze dne 9. 9. 2004, čj. 022974/2004, a ze dne 23. 9. 2004, čj. 3187/04, adresované advokátovi JUDr. J. G. resp. Mgr. Ing. K. kterými byli jmenovaní advokáti určeni k poskytování právní služby stěžovateli ve věci ústavní stížnosti.

Z výše uvedeného je zřejmé, že stěžovatel ve věci výzvy Ústavního soudu nepodnikl žádné relevantní kroky, neboť vady svého návrhu ve stanovené lhůtě neodstranil, když plnou moc advokáta Ústavnímu soudu ve stanovené lhůtě nepředložil a neučinil tak ani do dnešního dne, přičemž rozhodnutí ČAK o určení advokáta plnou mocí není, což stěžovatel musel vědět minimálně proto, že tato skutečnost je uvedena v rozhodnutí ČAK, a ani nepožádal Ústavní soud o prodloužení stanovené lhůty k odstranění vad návrhu. Za této situace Ústavní soud návrh stěžovatele podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2004