Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 58/04

Ústavní soud rozhodl dne 16. prosince 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupených JUDr. Pavlem Švábem, advokátem v Praze 2, Slezská 13, na zrušení části třetí , kterým se mění , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně , o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění , a některé další zákony, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní soud obdržel dne 5. listopadu 2004 návrh, kterým se skupina 56 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a skupina 23 senátorů Senátu Parlamentu České republiky (dále jen "navrhovatelé") domáhají návrhem podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ), zrušení "části třetí , kterým se mění , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně , o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění , a některé další zákony" (dále jen "část třetí ").

Ústavní soud nejdříve posoudil splnění podmínek, za kterých může o návrhu rozhodnout. Návrh podaly dvě skupiny oprávněných navrhovatelů ve smyslu . Návrh rovněž splňuje podmínku , když napadený právní předpis nabyl platnosti dne 6. srpna 2003 a nebyl dosud změněn. Stejně tak tuto podmínku splňují y ČR, d a Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, což jsou ustanovení, se kterými má být část třetí v rozporu. Stejně tak nebyly zjištěny důvody pro zastavení řízení ve smyslu .

Co se týče vlastního obsahu návrhu, je v něm vytýkána neústavnost části třetí , kterou se mění , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění , , , , zákona č. 131/1994 Sb., zákona č. 166/1995 Sb., zákona č. 29/1996 Sb., , a Neústavnost spatřují navrhovatelé v tom, že do byly cestou čl. V vloženy nové odstavce 6 a 7, které znějí:

"(6) Oprávněná osoba má právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí Pozemkového úřadu. V případě, že o právu na převod pozemku nerozhoduje Pozemkový úřad, oprávněná osoba má právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do 2 let od doby, kdy mohla nárok na převod uplatnit u Pozemkového fondu poprvé.

(7) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 6 právo na převod pozemku ve vlastnictví státu zaniká."

Ústavní soud v této části návrhu dospěl k závěru, že návrh je zjevně neopodstatněný. Vyšel přitom ze své již ustálené judikatury, podle které není vázán odůvodněním návrhu, je však vázán jeho petitem. Ten následně určuje další postup Ústavního soudu a možný výsledek řízení.

Ústavní soud posoudil petit návrhu na zahájení řízení o kontrole ústavnosti části třetí a byl nucen konstatovat, že tento petit směřuje nikoli proti platnému znění a 7 , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění , nýbrž proti části třetí , kterým byla tato ustanovení do s účinností od 6. srpna 2003 nově vložena cestou čl. V Takovýto návrh je ve smyslu judikatury Ústavního soudu považován za zjevně neopodstatněný (srov. usnesení ze dne 15. 8. 2000

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 19, usn. č. 27, nález č. 128/2001 Sb. a nález č. 95/2002 Sb.), neboť směřuje nikoli proti zákonu, který je novelizován, nýbrž proti zákonu novelizujícímu. Ustanovení novelizujícího zákona se však stávají součástí zákona novelizovaného, odkud jedině mohou být v případě zjištěné neústavnosti odstraněna. Samotné jejich zrušení v zákoně novelizujícím by tuto funkci kontroly ústavnosti nemohlo splnit. Pouze , ve znění , obsahuje z hlediska legislativně technického napadená ustanovení a 7 a jedině na tomto místě mohou být v případě vyhovujícího nálezu z právního řádu České republiky zrušena. Tato vada návrhu je Ústavním soudem považována za vadu neodstranitelnou. Pokud by navrhovatelé nově formulovali petit svého návrhu v této části, podali by ve skutečnosti zcela nový návrh, který by směřoval proti jinému zákonu, totiž novelizovanému , ve znění pozdějších předpisů, a nikoli proti

V této souvislosti třeba zdůraznit, že navrhovatelé napadají část třetí pouze pro obsahový rozpor s y ČR, d a Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, nikoli pro zbývající důvody možné neústavnosti ve smyslu , tj. pro překročení ústavně vymezené kompetence Parlamentu České republiky, popř. z důvodu nedodržení ústavně předepsané procedury přijetí a vydání napadeného zákona. Pouze v těchto posledně uvedených případech je možné ve smyslu judikatury Ústavního soudu (srov. nález č. 30/1998 Sb. a nález č. 476/2002 Sb.) samostatně přezkoumávat ústavnost novelizujícího právního předpisu.

V části třetí je dále obsažen čl. VI, který je pouze přechodným ustanovením k čl. V tohoto zákona. Toto přechodné ustanovení se tak váže na text a 7 , ve znění zákona č. 253/1003 Sb. Kontrola ústavnosti akcesorického ustanovení však v případě nemožnosti kontroly ústavnosti ustanovení, na které se toto akcesorické ustanovení svou existencí váže, pozbývá jakéhokoli právního významu.

Ústavnímu soudu proto z výše uvedených důvodů nezbylo než návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením odmítnout podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění , a to jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. prosince 2004