Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 645/04

Ústavní soud rozhodl dne 2. prosince 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci O. G. zastoupeného JUDr. J. C., advokátem o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního státního zastupitelství v Břeclavi ze dne 14. září 2004 č. j. 1 Zt 307/2002-90 a usnesení Policie České republiky, Okresního ředitelství Břeclav, Služby kriminální policie a vyšetřování - oddělení hospodářské kriminality ze dne 9. srpna 2004 ČTS: ORBV-163/KPV-OHK-2002, t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví označené rozhodnutí Okresního státního zastupitelství v Břeclavi, kterým byla zamítnuta jeho stížnost směřující vůči tamtéž uvedenému usnesení policejního orgánu, jímž vůči němu bylo zahájeno podle § 160 odst. 1 tr. řádu pro ve výroku blíže popsaný skutek trestní stíhání pro trestný čin poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. a), odst. 4 tr. zák., spáchaný formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák.

Stěžovatel tvrdil, že předmětnými rozhodnutími došlo k nepřípustnému zásahu do jeho ústavně zaručených základních práv plynoucích z , d a písm. b), c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Je přesvědčen o tom, že není stíhán zákonným způsobem ( tr. řádu), čímž je mu rovněž znemožněno plné uplatnění práva na obhajobu ( tr. řádu), neboť usnesení o zahájení trestního stíhání není dostatečně konkrétní a určité, tj. neobsahuje výslovnou pasáž zabývající se škodou, osobami poškozených, rozsahem škody jim způsobené a případnou minimální výší způsobené škody. Je-li přitom v jeho případě použita kvalifikovaná skutková podstata citovaného ustanovení trestního zákona, mělo být ve "sdělení obvinění" tvrzeno alespoň způsobení minimální výše škody, přičemž daná částka by měla přesahovat nejméně 5.000.000,- Kč ( tr. zák.). S ohledem na tyto výhrady a odkaz na judikaturu Ústavního soudu (

sp. zn.

a

) se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud shora označená rozhodnutí orgánů veřejné moci nálezem zrušil.

Ústavní soud přezkoumal návrh stěžovatele z pohledu ústavního rámce dopadajícího na předmětnou věc a posoudil jej jako zjevně neopodstatněný.

S námitkou v ústavní stížnosti stěžovatelem předloženou vypořádala se dostatečně již státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Břeclavi, a to potud, pokud uvedla, že ve vztahu ke specifikaci škody tato představuje hodnotu zmařených pohledávek věřitelů v návaznosti na odprodaný majetek společnosti, kdy rozsah převedeného majetku a neuspokojených pohledávek je v usnesení policejního orgánu specifikován, přičemž skutek je tak v usnesení o zahájení trestního stíhání popsán takovým způsobem, aby nemohl být zaměněn s jiným. Ne zcela dokonalou stylistickou preciznost předmětného usnesení v kontextu stěžovatelem vznesených výhrad lze i podle přesvědčení Ústavního soudu překlenout výkladem takto naznačeným s tím, že v záhlaví citovaná usnesení jsou z pohledu dané fáze trestního řízení dostatečně odůvodněna (§ 134 odst. 1, odst. 2, § 160 odst. 1 tr. řádu). Napadená rozhodnutí, resp. usnesení státní zástupkyně evidentně nelze podřadit pod kategorii rozhodnutí, vzhledem k jejichž obsahu Ústavní soud shledává důvod pro svou naprosto výjimečnou ingerenci do rozhodování orgánů činných v trestním řízení ve stadiu přípravného řízení (srov. nález ve věci

sp. zn.

, uveřejněný pod č. 105 in: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení, Svazek 30, str. 471 násl.; usnesení ve věci

sp. zn.

, uveřejněné pod č. 4 tamtéž, Svazek 32, str. 467 a násl.).

Vzhledem k uvedenému byla ústavní stížnost pro zjevnou neopodstatněnost, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítnuta [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně, dne 2. prosince 2004