Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 352/04

Ústavní soud rozhodl dne 8. prosince 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. F. B., zastoupeného Mgr. S. B. advokátem proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 30. května 2003, sp. zn. , a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. listopadu 2003, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou včas ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen ) a co do formálních podmínek v souladu se zákonem [ , , , odst. 6 ], napadl stěžovatel rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. listopadu 2003 ( -191), jímž byl po věcné stránce potvrzen rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 30. května 2003 ( -158), kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatele proti žalovanému (Správě a údržbě silnic Jihočeského kraje) o uložení povinnosti zaplatit částku 16.740,80 Kč s přísl., a tvrdil, že uvedené obecné soudy porušily jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu ( d), Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, d a dále nerespektovaly zásadu rovnosti účastníků řízení ( d). Stěžovatel proto navrhl zrušit ústavní stížností napadená rozhodnutí obecných soudů, jak shora jsou označena.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Z odůvodnění napadených rozhodnutí obecných soudů je patrno, že stěžovatel žalovanou částku uplatnil z titulu náhrady škody s odůvodněním, že dne 3. 2. 2001 havaroval s vypůjčeným osobním automobilem na silnici třetí třídy č. 15618 ve směru od Nových Hradů do Českých Velenic tak, že na zasněženém, kluzkém a neposypaném povrchu vozovky dostal smyk, přestože jel rychlostí nižší než 60 km za hodinu, alkohol zjištěn nebyl. Stěžovatel shledával příčinu nehody v technické závadě na komunikaci, spočívající v neodstranění náledí vzniklého předcházejícího dne. Žaloba stěžovatele na plnění (náhradu škody) byla zamítnuta v důsledku neprokázání příčinné souvislosti mezi závadou ve sjízdnosti vozovky a nehodou - nebyla prokázána ani existence závady ve sjízdnosti, spočívající v neodstranění náledí, které se na vozovce utvořilo v dopoledních hodinách dne před nehodou. Obecné soudy dospěly k závěru, že změna ve sjízdnosti silnice vznikla v důsledku sněžení, když sněžit začalo půl hodiny před nehodou, ale takovou změnu sjízdnosti mohl a měl stěžovatel předvídat, neboť k ní docházelo během jeho jízdy.

Stěžovatel v ústavní stížnosti - stručně shrnuto - s tímto závěrem obecných soudů nesouhlasil. Poukazoval především na nesprávné hodnocení provedených důkazů, které v odůvodnění své ústavní stížnosti do podrobností rozvádí. Dovozoval, že příčina nehody spočívala v závadě sjízdnosti silnice, kterou žalovaný neodstranil. V důsledku tvrzeného porušení povinnosti žalovaného se stěžovatel po něm v řízení před obecnými soudy domáhal náhrady škody.

K těmto námitkám stěžovatele se sluší v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu konstatovat, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a že mu nepřísluší "hodnotit hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval" (k tomu srov. např. nález ve věci in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1., č. 5, Praha 1994). Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti ( y ČR) není totiž v souvislostech dané věci příslušný k přezkoumání stěžovatelových námitek za předpokladu, že obecné soudy dodržely ústavní procesní postupy (hlava pátá d), jak se v dané věci stalo. V neúspěchu stěžovatele v řízení před obecnými soudy nelze spatřovat porušení jeho ústavně zaručených práv a svobod. Stěžovatelova tvrzení jsou polemikou s věcnou správností napadených rozhodnutí obecných soudů, již Ústavnímu soudu v daných souvislostech nepřísluší přezkoumávat (k tomu srov. např. nález ve věci in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 3., č. 5, Praha 1995).

Z takto rozvedených důvodů se podává, že k tvrzenému porušení ústavně zaručených práv a svobod stěžovatele nedošlo, a proto ústavní stížnost, směřující proti rozhodnutím Okresního soudu v Jindřichově Hradci a Krajského soudu v Českých Budějovicích, jak jsou vpředu označena, byla posouzena jako zjevně neopodstatněná, když zjevnost této neopodstatněnosti je dána jak povahou stížnostních důvodů, tak ustálenou judikaturou Ústavního soudu, jak na ni bylo příkladmo poukázáno. Zjevně neopodstatněnou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona], jak z výroku tohoto usnesení je patrno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. prosince 2004