Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 503/04

Ústavní soud rozhodl dne 10. prosince 2004 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem JUDr. Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. V. M. proti usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. 11. 2003, č. j. -13, ze dne 16. 1. 2004, č. j. -19, ze dne 5. 3. 2004, č. j. -24, a dále proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 4. 2004, sp. zn. , t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 9. 8. 2004 obdržel Ústavní soud podání stěžovatele, kterým stěžovatel napadl usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 24. 11. 2003, č. j. -13, ze dne 16. 1. 2004, č. j. -19, ze dne 5. 3. 2004, č. j. -24, a dále usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 4. 2004, sp. zn. , a to z důvodu porušení y, d a dále Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Protože podání nesplňovalo náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v ust. , , , , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, vyzval Ústavní soud stěžovatele výzvami ze dne 20. 8. 2004 a ze dne 5. 10. 2004 k odstranění vad podání. K tomu mu stanovil nejprve lhůtu 30 dnů a druhou výzvou lhůtu 8 dnů od jejího doručení. Současně Ústavní soud stěžovatele upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, může Ústavní soud podání (ústavní stížnost) odmítnout ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů. Druhá výzva k odstranění vad podání byla stěžovateli doručena dne 25. 10. 2004.

Následně stěžovatel zaslal Ústavnímu soudu několik přípisů (Ústavnímu soudu byly tyto doručeny dne 14. 9. 2004, 27. 9. 2004, 1. 10. 2004, 20. 10. 2004, 2. 11. 2004 a 25. 11. 2004), kterými ovšem stěžovatel vady svého původního podání neodstranil, ačkoli k několika svým podáním přiložil sdělení České advokátní komory o tom, že mu byl pro řízení ve věci blíže nespecifikované ústavní stížnosti určen advokát.

Ústavní soud konstatuje, že dne 2. 11. 2003 uplynula soudcovská lhůta určená k odstranění vytčených vad podání, aniž je stěžovatel přes poučení o možných následcích odstranil. O prodloužení soudcovské lhůty stěžovatel nepožádal. Rovněž advokáti určení stěžovateli Českou advokátní komorou pro zastupování v řízení před Ústavním soudem zůstali po dobu celé soudcovské lhůty nečinní.

Ústavní soud při posouzení případu přihlédl k tomu, že stěžovateli bylo výše uvedenou výzvou Ústavního soudu sděleno, jaké náležitosti dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, má ústavní stížnost splňovat, přičemž byla zdůrazněna jeho povinnost plynoucí z ustanovení a být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, na základě speciální plné moci. Stěžovatel byl dále upozorněn, že pokud vytčené vady svého podání v této lhůtě neodstraní, bude návrh bez dalšího odmítnut dle ust. , ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel však v řízení dále vystupoval bez nutného právního zastoupení.

S ohledem na výše uvedené okolnosti byl Ústavní soud nucen podaný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout pro neodstranění jeho vad ve lhůtě k tomu stanovené.

Nad rámec uvedeného Ústavní soud připomíná, že otázkou zákonné povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen se již dříve zabýval (srov. např. stanovisko , usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

, usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

). Opakovaně vyslovil názor, že opodstatněnost povinného právního zastoupení je dána zejména specifičností řízení před Ústavním soudem. Má za cíl zajistit právně kvalifikované uplatňování práv před Ústavním soudem, ale i garantovat vyšší stupeň objektivity účastníků řízení při posuzování vlastního postavení.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. prosince 2004

JUDr. Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj