Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 376/04

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Ivany Janů o ústavní stížnosti stěžovatelů E. F., a V. F., obou zastoupených Mgr. Z. H., proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - průtahům v řízení zahájeném na základě návrhu stěžovatelů ze dne 29. 10. 2003 ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelé - s odvoláním na porušení a d (dále jen "") a (věta první) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), v přesvědčení, že v předmětné věci dochází ke zbytečným průtahům a dochází tak k porušování jejich práva na soudní a jinou právní ochranu - navrhují, aby Ústavní soud vydal nález, v němž ve výrokové části I. konstatuje, že průtahy v řízení ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , zahájeném na základě návrhu stěžovatelů ze dne 29. 10. 2003, dochází k porušení jejich ústavně zaručených základních práv a svobod zakotvených v a y, a ve výrokové části II. zakazuje Městskému soudu v Brně pokračovat v porušování základního práva stěžovatelů na projednání a rozhodnutí věci bez zbytečných průtahů a přikazuje mu, aby ve věci vedené pod sp. zn. neprodleně jednal a rozhodl.

V ústavní stížnosti stěžovatelé, jako prarodiče nezletilého V. F. (dále jen "nezletilý"), narozeného dne 18. 6. 1999, uvedli, že dne 29. 10. 2003 podali Městskému soudu v Brně návrh "o výkon prarodičovské zodpovědnosti k nezletilému", v němž žádali uvedený soud o úpravu styku s nezletilým (jejich vnukem), a to vzhledem ke komplikované rodinné situaci mezi jeho rodiči, kteří jsou v současné době v rozvodovém řízení. Stěžovatelé současně poukázali na to, že vyřešení otázky výkonu rodičovské zodpovědnosti k nezletilému je jedním ze základních problémů, který je v současné době soudně řešen. Od okamžiku, kdy stěžovatelé uvedený návrh dne 29. 10. 2003 k Městskému soudu v Brně podali, se však ze strany soudu "nic neděje", ačkoliv se jedná o zájem pětiletého dítěte, na jehož výchově se v současné době podílí pouze jeho matka. Stěžovatelé dále uvedli, že soudní řízení týkající se výkonu rodičovské zodpovědnosti k nezletilému trvá již více než dva roky, aniž by bylo ve věci meritorně rozhodnuto. Proto poukázali na skutečnost, že otec dítěte, Mgr. V. F. (syn stěžovatelů; dále jen "otec nezletilého"), podal Ústavnímu soudu dne 1. 6. 2004 ústavní stížnost, v níž upozornil na nepřiměřeně dlouhou dobu projednávání této věci.

Stěžovatelé proto podávají ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - průtahům v řízení zahájeném na základě návrhu stěžovatelů ze dne 29. 10. 2003, a to ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. se domnívají, že zde dochází k naprosto neodůvodněným průtahům ze strany Městského soudu v Brně, který v souvislosti s jejich návrhem neprovedl jediný úkon. Stěžovatelé odkazují na nález Ústavního soudu

sp. zn.

, podle něhož včasnost ochrany práv je i zárukou přesvědčení občanů, že se lze na justici spolehnout. Stěžovatelé zdůrazňují skutečnost, že za situace, kdy se narušené právní vztahy týkají nezletilého, dochází v důsledku naprosté nečinnosti Městského soudu v Brně "k bezdůvodně zbytečným průtahům a je jasné, že v dohledné době nebude ve věci rozhodnuto, když zde nebylo nařízeno ani první jednání - tedy v přiměřené lhůtě soud věc nezačal projednávat".

K ústavní stížnosti se vyjádřil účastník řízení - Městský soud v Brně, který považoval ústavní stížnost stěžovatelů na průtahy v řízení za nedůvodnou. Podal stručný přehled doposud učiněných kroků a postupu v řízení. Městský soud uvedl, že Ústavní soud usnesením ze dne 5. 8. 2004,

sp. zn.

, již odmítl pro zjevnou neopodstatněnost ústavní stížnost otce nezletilého proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - průtahům v řízení, vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. a u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , neboť žádné průtahy ve věci nezjistil. Městský soud dále poukázal na to, že v uvedeném řízení usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 8. 7. 2004, sp. zn. , nebyla k návrhu otce nezletilého soudkyně JUDr. T. G. vyloučena z projednávání a rozhodování této věci.

Poté, co Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost a připojený spis Městského soudu v Brně, sp.zn. , dospěl k závěru - stejně jako ve věci

sp. zn.

- že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Z ustálené judikatury Ústavního soudu vyplývá, že je povinností státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby jeho principy, zakotvené vě (, dle kterého má každý právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, tedy v přiměřené lhůtě) a v Úmluvě (, který zakotvuje právo na to, aby záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem), byly respektovány, přičemž případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži občanů, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené době (srov. např.

sp. zn.

In: Ústavní soud: Sbírka nálezů a rozhodnutí, sv. 2, str. 39, sp.zn.

, Ústavní soud: Sbírka nálezů a rozhodnutí, sv. 10, str. 251).

Z dosavadní judikatury Ústavního soudu, konformní s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva [např. Kemmache proti Francii (1991) Philis proti Řecku (1997), Pélissier a Sassi proti Francii (1999), Punzelt proti České republice (2000), Bořánková proti České republice (2003)], však rovněž vyplývá, že při posuzování "přiměřenosti doby řízení" je třeba vycházet z okolností konkrétního případu, zejména složitosti samotného sporu a chování účastníků řízení (např. srov. sp.zn.

In: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 14, str. 117 a násl.).

Ústavní soud z připojeného soudního spisu zjistil, že návrh prarodičů (stěžovatelů) ze dne 29. 10. 2003 je pod zn. SV 506/2003 součástí vlastního spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. , který se týká nezl. V. F., v němž byla projednána i stížnost otce na průtahy v řízení. Obě věci od sebe nelze oddělovat, pokud jde o reálnou možnost jejich projednání. Z obsahu spisu plyne, že Městský soud v Brně ve věci vedené pod sp. zn. postupoval ústavně konformním způsobem (jak bylo ostatně konstatováno v citovaném usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 8. 2004,

sp. zn.

), tzn., že činil potřebné úkony nezbytné pro řádné projednání věci a rovněž v přiměřených lhůtách ve věci nařizoval jednání. K prodloužení řízení v podstatě došlo z podnětu právního zástupce otce nezletilého, který vznesl bezdůvodnou námitku podjatosti předsedkyně senátu městského soudu a řízení (ve věci sp. zn. ) bylo odročeno na neurčito. Následně městský soud předložil spis ve věci sp. zn. (a společně s ním návrh stěžovatelů obsažený v uvedeném spise pod zn. ) k rozhodnutí o námitce podjatosti Krajskému soudu v Brně, který rozhodl dne 8. 7. 2004 tak, že jí nevyhověl a spis vrátil Městskému soudu v Brně. Z obsahu uvedeného spisu rovněž vyplývá - jak uvedl ve svém vyjádření i Městský soud v Brně - že Ústavní soud usnesením ze dne 5. 8. 2004,

sp. zn.

, již odmítl pro zjevnou neopodstatněnost ústavní stížnost otce nezletilého proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - průtahům v řízení, vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. a u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , neboť žádné průtahy ve věci nezjistil

Podle přesvědčení Ústavního soudu za situace, kdy v době podání ústavní stížnosti stěžovateli dne 21. 6. 2004, byl spis sp. zn. (a společně s ním návrh stěžovatelů vedený v uvedeném spise pod zn. ) nejprve předložen Krajskému soudu v Brně a poté si jej vyžádal Ústavní soud (k projednání otcovy ústavní stížnosti vedené

sp. zn.

) - tedy v době od podání návrhu stěžovatelů "na výkon prarodičovské zodpovědnosti" k nezletilému dne 29. 10. 2003 až do doby podání ústavní stížnosti stěžovatelů dne 21. 6. 2004 - nemohl Městský soud v Brně o návrhu stěžovatelů reálně jednat a rozhodnout. Proto Ústavní soud nedospěl k závěru, že před Městským soudem v Brně v řízení zahájeném na základě návrhu stěžovatelů ze dne 29. 10. 2003 (vedeném pod zn. SV 506/2003 společně s věcí pod sp. zn. ) dochází k průtahům a v důsledku toho k porušení jejich základních práv a svobod zakotvených v a y a věta první Úmluvy. Vzhledem k tomu neshledává Ústavní soud ani důvod Městskému soudu v Brně nálezem zakázat, aby pokračoval v porušování práv stěžovatelů a přikázat mu, aby ve věci neprodleně jednal a rozhodl.

Za tohoto stavu není odkaz stěžovatelů na nález Ústavního soudu

sp. zn.

namístě, neboť zásady vyslovené v uvedeném nálezu v této souzené věci porušeny nebyly.

Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením jako návrh zjevně neopodstatněný [dle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů] odmítl.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. listopadu 2004

JUDr. Vojen Güttler v.r.

předseda senátu Ústavního soudu