Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 632/03

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele J. V., zastoupeného JUDr. M. K., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2003, sp. zn. , proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2002, sp. zn. , a proti rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 15. 5. 2001, sp. zn. , t a k t o :

I. Ústavní stížnost se odmítá.

II. Návrh na zrušení bodu 327, části první, čl. I , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2003, sp. zn. , rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2002, sp. zn. , a rozsudku Okresního soudu Praha - západ ze dne 15. 5. 2001, sp. zn. . Spolu s ústavní stížností podal stěžovatel rovněž návrh "na zrušení bodu 327, části první, čl. I , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony".

Ústavní soud se musí v prvé řadě zabývat otázkou, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění platném a účinném v době podání předmětné ústavní stížnosti, (dále jen " "), bylo možné podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů; tato lhůta počínala dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a nebylo-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Ústavní soud zjistil kontrolou dodejek z příslušného spisového materiálu (spis Okresního soudu Praha - západ, sp. zn. ), že usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2003, sp. zn. , které je v daném případě rozhodnutím o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje - a které také stěžovatel využil - byl právnímu zástupci stěžovatele doručeno dne 30. 9. 2003. Od tohoto data je tedy nutno počítat 60denní procesněprávní lhůtu, do které je třeba započítat - jak odpovídá tehdejší právní úpravě - již i den doručení napadeného rozhodnutí. Poslední den 60denní lhůty k podání ústavní stížnosti tak připadl na pátek, 28. 11. 2003. Jelikož ústavní stížnost stěžovatele byla podle razítka na doporučené listovní zásilce podána k poštovní přepravě až v pondělí, 1. 12. 2003 (tímto dnem je ostatně i datována), stalo se tak po zákonem stanovené lhůtě.

Poněvadž výše citované kogentní ustanovení neumožňuje zmeškání této lhůty prominout, nezbylo, než ústavní stížnost podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

Byla-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se takové rozhodnutí promítnout i do návrhu podaného ve smyslu ust. . Je-li totiž samotná ústavní stížnost podána po lhůtě stanovené pro její podání a věcného projednání je tedy neschopná, odpadá tím i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení (srov. např. již usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky, svazek 4, usn. č. 22, str. 351).

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 16. listopadu 2004

JUDr. Vojen Güttler v.r.

soudce zpravodaj