Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 430/03

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Lastovecké a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. M., zastoupeného JUDr. T. A. S., proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. června 2003, č. j. -110, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. října 2002, č. j. -94, a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. dubna 2002, č. j. -72, a návrhu na zrušení ustanovení ,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

V ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá zrušení shora citovaných rozhodnutí obecných soudů ve věci návrhu o povinnosti zaplatit kupní cenu oproti předání osobního automobilu. Tvrdí, že těmito pravomocnými rozhodnutími byly porušeny jeho ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces, jakož i ústavní princip rovnosti účastníků. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), stěžovatel podal spolu s ústavní stížností návrh na zrušení ustanovení , (dále jen " ").

Ústavní soud se v prvé řadě zabýval tím, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti a podmínky. Pouze v takovém případě se podaným návrhem může zabývat i po stránce věcné.

Podle , ve znění platném do 30. března 2004, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Ze spisu vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. , Ústavní soud ověřil, že v záhlaví citované usnesení Nejvyššího soudu bylo právnímu zástupci stěžovatele Mgr. M. C. doručeno dne 27. 6. 2003, což je první den zmíněné šedesátidenní lhůty.

Ústavní soud dále zjistil, že právní zástupce stěžovatele zaslal návrh na zahájení řízení na Ústavní soud elektronickou poštou dne 25. 8. 2003 s tím, že jeho originál zašle do tří dnů poštou. Tento den byl také posledním dnem lhůty pro podání ústavní stížnosti. Originál návrhu byl Ústavnímu soudu poštou doručen dne 1. 9. 2003.

Dle se návrh na zahájení řízení podává písemně Ústavnímu soudu. Uvedené ustanovení Ústavní soud ve své dosavadní praxi vykládá extenzivně a za přiměřeného použití ustanovení , jehož odst. 1 stanoví, že podání je možno učinit i v elektronické podobě. Z odst. 3 dále vyplývá, že je-li písemné podání učiněno v elektronické podobě, je třeba jej doplnit nejpozději do tří dnů předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K podáním, která nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží.

Z údajů podací pošty uvedených na obálce obsahující originál ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že zásilka byla podána k poštovní přepravě až dne 29. 8. 2003, tedy nikoliv do tří dnů v souladu s Návrh podaný v elektronické podobě dne 25. 8. 2003 tedy nebyl doplněn včas. Ústavní soud proto může přihlížet pouze k podání učiněnému dne 29. 8. 2003, které je však nucen považovat ve smyslu za návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání , jelikož posledním dnem lhůty byl den 25. 8. 2003.

Návrhem na zrušení se Ústavní soud s ohledem na opožděnost ústavní stížnosti nemohl zabývat. Tento postup vyplývá z ustálené judikatury Ústavního soudu, podle níž, návrh na zrušení právního předpisu spojený s ústavní stížností tzv. "sleduje osud ústavní stížnosti". Nesplňuje-li tedy ústavní stížnost všechny zákonem předepsané náležitosti nebo je-li zjevně neopodstatněná, odrazí se odmítnutí ústavní stížnosti i v tomto návrhu, protože odmítnutím ústavní stížnosti odpadla podmínka nezbytná pro jeho projednání (srov. usnesení ). Pro úplnost je však třeba dodat, že ustanovení již Ústavní soud zrušil nálezem ze dne 11. 2. 2004 pro jeho rozpor s principy právního státu ( y) a s principem rovnosti ( d).

Na základě shora uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost a návrh s ní spojený, podle ustanovení a , jako podané po lhůtě odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. listopadu 2004

JUDr. Dagmar Lastovecká

předsedkyně senátu