Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 422/04

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů J. H. a M. H., obou zastoupených JUDr. V. S., směřující proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. května 2004, č. j. -198, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Dne 13. července 2004 obdržel Ústavní soud stížnost stěžovatelů, jíž se domáhali zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. května 2004, č. j. -198. Tímto rozhodnutím byly zrušeny rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. prosince 2002, č. j. -147, a rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 15. ledna 2002, č. j. -110. Stěžovatelé namítali porušení ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces zakotveného v d (dále jen "") pro extrémní nesoulad skutkových zjištění a provedených právních závěrů, resp. svévolnou nesprávnou aplikací jednoduchého práva Nejvyšším soudem ČR.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), včetně podmínek ustanovení zákona. Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jako prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, vyčerpal-li stěžovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu k ochraně práva poskytuje (srov. v ustanovení zákona výjimky z této zásady).

Ústavní soud ve světle výše naznačených úvah konstatuje, že ústavní stížnost je nepřípustná, protože stěžovatel před jejím podáním nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu poskytuje k ochraně jeho práva. V daném případě Nejvyšší soud ČR rozhodnutí nižších instancí k dovolání žalovaného zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Opavě k dalšímu řízení. Podmínkou zahájení řízení o ústavní stížnosti je pravomocně skončené předchozí řízení. I když jsou soudy obecně vázány právním názorem Nejvyššího soudu vyjádřeným v jeho rozsudku, nelze automaticky předpokládat, že rozhodnou v souladu se závěry dovolacího soudu, resp. že nerozhodnou totožně se svým předchozím rozhodnutím. Rozhodnutí soudů je výsledkem procesu skutkového zjišťování a hodnocení důkazů, které posléze nachází svůj odraz v právním posouzení. Stěžovatelé mají možnost v dalším řízení před obecnými soudy uplatňovat další námitky, či vznášet důkazy, které mohou vyvrátit skutková zjištění, na jejichž základě byly postaveny právní závěry dovolacího soudu. Rovněž jim náleží možnost podat opravné prostředky a to i mimořádný opravný prostředek - dovolání. Teprve v okamžiku, až bude řízení definitivně ukončeno (s výjimkami stanovenými v ustanovení zákona), se bude moci Ústavní soud s ohledem na zásadu subsidiarity ústavní stížností zabývat meritorně.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona, neboť ústavní stížnost je nepřípustná.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. října 2004

JUDr. Jiří Nykodým

soudce zpravodaj