Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 382/04

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. A. M. zastoupené advokátem JUDr. A. Z. advokátem proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2003, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 15. 6. 2004 brojila stěžovatelka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 12. 2003, sp. zn. , v němž mělo být rozhodnuto, že soudce JUDr. P. Z. není vyloučen z vykonávání úkonů vůči stěžovatelce, jakož i proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. , jímž měla být zamítnuta stížnost stěžovatelky proti citovanému usnesení vrchního soudu. Dle názoru stěžovatelky byl těmito rozhodnutími porušen a 2 d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

S ohledem na skutečnost, že k uvedenému návrhu nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen " "), vyzval Ústavní soud stěžovatelku, aby uvedenou vadu ve lhůtě 10 dnů odstranila s tím, že pokud tak neučiní, bude daný návrh odmítnut podle . Dle poštovní doručenky stěžovatelka tuto výzvu převzala prostřednictvím svého právního zástupce dne 23. 8. 2004.

Protože na tuto výzvu stěžovatelka nijak nereagovala, resp. vady svého návrhu ve stanovené lhůtě (a ani k dnešnímu dni) neodstranila, Ústavnímu soudu nezbylo, než jej podle odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. října 2004