Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 361/04

Ústavní soud rozhodl dne 14. října 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jiřího Muchy mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. M. H.., zastoupeného JUDr. F. P. advokátem proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. března 2004, sp. zn. , a usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 13. února 2004, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou včas ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ) a i co do jiných podmínek ve shodě s tímto zákonem [ , , , odst. 6 ], po odstranění vady spočívající v absenci zastoupení ( ) na základě výzvy Ústavního soudu, napadl stěžovatel usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. března 2004 ( -26) a jemu předcházející usnesení Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 13. února 2004 ( -20) a tvrdil, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivou odměnu; podle odůvodnění ústavní stížnosti stěžovatel nesouhlasil - stručně shrnuto - s tím, že obecné soudy přiznaly stěžovateli hotové výdaje a odměnu za zastupování jako ustanovenému zástupci (advokátu) ve výši 5.500,- Kč, a nikoliv ve výši 13.620,- Kč, neboť postupovaly podle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhl. č. ), a ne podle vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhl. č. ). Stěžovatel proto navrhl zrušit napadená rozhodnutí obecných soudů, jak jsou vpředu označena.

Napadeným usnesením Okresního soudu ve Strakonicích ze dne 13. února 2004 ( -20) přiznal tento soud stěžovateli odměnu a náhradu hotových výdajů za zastupování žalobce ve výši 5.550,- Kč. K odvolání stěžovatele bylo usnesení soudu I. stupně usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. března 2004

( -26) potvrzeno. Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu I. stupně, že při rozhodování o odměně a náhradě hotových výdajů soudem ustanoveného zástupce (advokáta) podle se postupuje podle vyhl. č.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Na tomto místě je nutno zdůraznit, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů, a proto mu nepřísluší přezkoumávat zákonnost či dokonce věcnou správnost rozhodnutí obecných soudů (k tomu srov. např. nález ve věci in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 3., č. 5, Praha 1995), o což dle odůvodnění své ústavní stížnosti stěžovatel usiluje. Jeho zásah do rozhodovací činnosti obecných soudů je vázán na splnění jistých podmínek (k tomu srov. např. nález ve věci in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1., č. 5, Praha 1994), jež však v dané věci shledány nebyly a nebyly stěžovatelem ani tvrzeny.

Ústavní soud poukazuje i na to, že právní názor obecných soudů je v souladu s právní naukou, a to nejenom s komentářem k. , pátým vydáním, jež pro podporu svého právního názoru použil odvolací soud a který stěžovatel zpochybňoval, neboť se měl týkat stavu před přijetím vyhl. č. , ale i s novějším komentářem: Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M. . Komentář. I. díl. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, str. 529, kde je uvedeno, že stát platí hotové výdaje zástupce, který byl účastníku (vedlejšímu účastníku) ustanoven podle Byl-li zástupcem ustanoven advokát, platí i odměnu za zastupování, a to podle vyhl. č.

Nelze tedy než uzavřít, že z hlediska ochrany ústavnosti ( y ČR), jež výlučně zakládá ingerenci Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů, nelze nic namítat proti právnímu názoru, že v případě, kdy soud ustanoví účastníku (vedlejšímu účastníku) zástupcem advokáta, platí jeho hotové náklady a odměnu za zastupování stát podle vyhl. č. Uvedený názor lze podpořit i odkazem na znění vyhl. č. , kde je uvedeno, že se podle ní určí výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem v občanském soudním řízení při rozhodování o náhradě nákladů řízení ( ). Neuvádí však, že se podle ní postupuje při stanovení odměny a hotových výdajů za zastupování ustanoveným zástupcem (advokátem) podle

odst. 2 Proto je nutné v takovém případě postupovat podle vyhl. č. , která obecně upravuje mimosmluvní odměnu a náhrady advokátů za poskytování právních služeb.

Z takto vpředu rozvedených důvodů Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Zjevně neopodstatněnou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl [ ], jak je z výroku tohoto usnesení patrno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. října 2004