Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 326/04

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Lastovecké a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Jiřího Nykodýma, o ústavní stížnosti stěžovatele M. P., zastoupeného Mgr. J. L, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2003, č. j. -225, a proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 23. 10. 2002, č. j. -188, za účasti 1) Krajského soudu v Praze a 2) Okresního soudu v Kutné Hoře, jako účastníků řízení, a L. S., jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se o d m í t á .

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2003, č. j. -225, a rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 23. 10. 2002, č. j. -188, a tvrdí, že jimi bylo porušeno jeho základní právo podle d (dále jen " ") a podle y (dále jen " ").

Z připojeného spisu Okresního soudu v Kutné Hoře, sp. zn. , Ústavní soud zjistil následující skutečnosti. Stěžovatel se proti vedlejší účastnici řízení domáhal určení, že je vlastníkem pozemkové parcely, v katastrálním území Mirošovice u Ratají nad Sázavou. Vedlejší účastnice řízení podala vzájemný návrh o určení vlastnictví k předmětné nemovitosti. Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 23. 10. 2002, č. j. -188, bylo vzájemnému návrhu vedlejší účastnice řízení vyhověno a žaloba stěžovatele byla zamítnuta. Soud dospěl k závěru, že vedlejší účastnice řízení řádně vydržela vlastnictví k předmětnému pozemku. Nedochovala se sice vůbec smlouva o převodu předmětného pozemku mezi stěžovatelem a manželi V. a M. F. (zřejmě z roku 1959), nicméně od doby uzavření smlouvy ze dne 15. 1. 1982, registrované státním notářstvím, na základě které nabyla vedlejší účastnice řízení předmětný pozemek od manželů V. a M. F. do vlastnictví, vedlejší účastnice řízení předmětný pozemek společně se svými rodiči užívala. V jeho užívání nebyla nijak rušena až do přelomu let 1999 a 2000, a to ani samotným stěžovatelem.

Proti tomuto rozsudku se stěžovatel odvolal. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2003, č. j. -225, byl potvrzen rozsudek soudu prvého stupně. Odvolací soud se vypořádal se všemi odvolacími námitkami stěžovatele. Ztotožnil se se závěry soudu prvého stupně, a podrobně je rozvedl do všech souvislostí.

Dovolání stěžovatele bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 3. 2004, č. j. -284, odmítnuto jako nepřípustné.

Stěžovatel s odkazem na nález Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

v ústavní stížnosti namítá, že z jím navržených svědků Manželů N. a L., pana K., a odpovědného pracovníka Katastrálního úřadu v Kutné Hoře byla vyslechnuta jen paní L. Soud prvého stupně své rozhodnutí z 16. 10. 2002 o tom, že další důkazy nebudou prováděny, řádně neodůvodnil. Všichni slyšení svědci přitom měli pro blízké příbuzenství k vedlejší účastnici řízení na výsledku věci zájem. Dále stěžovatel namítá, že se obecné soudy vypořádaly nesprávně s otázkou, zda k nabytí vlastnického práva vedlejší účastnicí řízení došlo v souladu s platnou právní úpravou. Bylo zjištěno, že dobrá víra na straně právních předchůdců vedlejší účastnice řízení neexistovala, a proto nelze předpokládat dobrou víru na straně vedlejší účastnice řízení samotné. Nebyla vůbec řešena okolnost, že předmětný pozemek byl v rozhodné době v užívání socialistické organizace a jako záhumenek jej užívala M. F..

Soud prvého stupně ve svém rozsudku neodůvodnil své rozhodnutí neprovádět další důkazy, jak stěžovatel správně namítá. Stěžovatel však tuto námitku neuplatnil ani v odvolání, ani při jednání před odvolacím soudem, ani v dovolání. Za této situace nelze tuto námitku uplatnit až v řízení před Ústavním soudem, protože stěžovatel v tomto ohledu nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Otázkou dobré víry vedlejší účastnice řízení, ve vztahu k užívání předmětného pozemku, se soudy obou stupňů podrobně zabývaly. Soud prvého stupně na straně 13 rozsudku a odvolací soud na stranách 4 a 5 rozsudku. Jejich závěry přitom lze dovodit z výsledků provedeného dokazování, které nevykazuje podstatné rozpory. Obecným soudům proto nelze vytknout vybočení z ústavních mezí jejich rozhodovací pravomoci. Proto námitka stěžovatele v tomto směru je zjevně neopodstatněná.

Protože ústavní stížnost byla shledána zjevně neopodstatněnou, Ústavní soud ji mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl, podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. října 2004

JUDr. Dagmar Lastovecká, v. r.

předsedkyně senátu