Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 84/04

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Lastovecké a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. M. M., zastoupené JUDr. L. M., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2003, sp. zn. , a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 17. 2. 2003, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu ve lhůtě stanovené zákonem č. 182/93 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozsudků Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1, a tvrdí, že v řízení před obecnými soudy bylo zasaženo do jeho základních práv, vyplývajících z . odst. 1 a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a a odst. 3 d (dále jen " ").

Výše citovanými rozsudky Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1 byla zamítnuta žaloba stěžovatelky, kterou se domáhala vůči České republice, jednající Ministerstvem pro místní rozvoj, náhrady škody, kterou uplatňovala podle zákona č. 58/69 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu, nebo nesprávným úředním postupem (dále jen "zákon 58/69 Sb."). Tvrdila, že jí vznikla škoda "nesprávným úředním postupem úředníků B. p. P. 1" při vyřizování jejího restitučního nároku, uplatněného podle zákona 403/90 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd (dále jen "zákon 403/90 Sb."). Obecné soudy dospěly k závěru, že B. p. P. 1, st. p., nebyl státním orgánem, a jeho zaměstnanci proto neplnili úkoly státního orgánu nebo orgánu společenské organizace ve smyslu § 18 zákona 58/69 Sb.

Stěžovatelka spatřovala v postupu soudu snahu zbavit stát odpovědnosti za škodu čímž bylo porušeno její právo na spravedlivý proces podle čl. VI., odst. 1 Úmluvy, právo na řádné projednání věci soudem podle y, právo na přiměřenou náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem podle y, a právo na spravedlivé zadostiučinění podle Úmluvy.

Návrh stěžovatelky je zjevně neopodstatněný.

Základ její argumentace spočívá v tvrzení, že B. p. P. 1, st. p., je státní organizací, a proto v případě jeho "nesprávného úředního postupu" se škoda z toho vzniklá hradí podle zákona 58/69Sb., který platil v době vzniku škody.

Postup obecných soudů, pokud dovodily, že na daný případ nelze aplikovat zákon č. 58/69Sb., je ústavně konformní a tudíž nedošlo k zásahu do ústavních práv stěžovatelky. Podle tohoto zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterého se dopustil státní orgán nebo orgán státní organizace v občanském soudním řízení, ve správním řízení a v trestním řízení. Jde tedy o odpovědnost za nesprávný postup při výkonu veřejné moci. Státní podnik není vykonavatelem žádné veřejné moci. Jeho posláním je výroba zboží, poskytování prací a služeb, přičemž tuto činnost vykonává samostatně na vlastní účet a bere na sebe i přiměřené riziko, vyplývající z podnikání. V právních vztazích vystupuje jako právnická osoba svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů. Za závazky státu neodpovídá, stejně tak jako stát neodpovídá za jeho závazky, s výjimkou případů, kdy to stanoví zákon. Takovou výjimkou je stěžovatelkou citované ustanovení .

Při vyřizování restitučních nároků, uplatněných podle zákona č. 403/90 Sb. (stejně jako u ostatních restitucí), nevystupovaly státní podniky jako reprezentanti veřejné moci, ale jako povinné osoby, kterými se staly, pokud splňovaly zákonem stanovené podmínky. V takovém případě vznikl mezi státním podnikem jako osobou povinnou a oprávněným ze zákona soukromoprávní vztah, jehož obsahem byla povinnost vydat věc. Tato povinnost nebyla realizována povinnou osobou vydáním úředního rozhodnutí, ale uzavřením soukromoprávní smlouvy označené zákonem jako "dohoda o vydání věci". Pokud svoji povinnost nesplnila, měla oprávněná osoba právo obrátit se na orgán veřejné moci, v konkrétním případě na soud, a u něho se domáhat svého zákonného nároku. Chybný postup zaměstnanců státního podniku tedy nemohl založit odpovědnost podle zákona č. 58/69 Sb., neboť nešlo z jejich strany o výkon veřejné moci.

Ústavní soud tedy neshledal v napadených rozhodnutích namítané ani jiné porušení ústavních práv. Proto mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, podle ustanovení § 43 odst. 2 zákona, ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. září 2004

JUDr. Dagmar Lastovecká, v. r.

předsedkyně senátu