Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 425/04

Ústavní soud rozhodl dne 1. září 2004 soudcem zpravodajem JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph.D., ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. V., zastoupeného JUDr. E. M., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. , rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2003, sp. zn. , a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. ,

t a k t o :

Ústavní stížnost s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu prostřednictvím faxu dne 13. 7. 2004, posléze doplněnou originálem shodného znění dne 16. 7. 2004, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů, neboť má za to, že v řízení před nimi došlo k porušení jeho základních práv chráněných ustanovením d a y ČR.

V záhlaví citovaným rozsudkem Městský soud v Praze potvrdil výše citovaný rozsudek soudu Obvodního soudu pro Prahu 3, kterým byla zamítnuta žaloba stěžovatele na zaplacení částky 52.000,- Kč a přikázáno stěžovateli zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení 15.060,- Kč, neboť shledal odvolání stěžovatele nedůvodným. Dále rozhodl soud II. stupně o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu si stěžovatel podal dovolání, které bylo v záhlaví citovaným usnesením Nejvyššího soudu ČR odmítnuto, neboť jej neshledal přípustné dle

Ústavní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti ústavní stížnosti. K tomu konstatuje, že návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí včetně dodržení lhůty k jejímu podání. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, a není-li takového prostředku, ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo ( , odst. 5 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

Ústavní soud zjistil z vyžádané kopie dodejky založené ve spise vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , že v záhlaví citované usnesení Nejvyššího soudu ČR bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno dne 13. 5. 2004. Šedesátidenní lhůta, která počala běžet dne 14. 5. 2004, uplynula dnem 12. 7. 2004 (pondělí). Stěžovatelem podaný návrh doručený Ústavnímu soudu faxem dne 13. 7. 2004, resp. předaný k poštovní přepravě dne 15. 7. 2004 byl proto podán po uplynutí zákonné lhůty ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

Vzhledem k výše uvedenému nezbylo soudci zpravodaji než ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání [ ve spojení s , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. září 2004

Eliška Wagnerová, v. r.

soudce zpravodaj