Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 486/04

Ústavní soud rozhodl dne 1. září 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Miloslava Výborného o ústavní stížnosti PhDr. L. K., zastoupeného JUDr. V. H., advokátem proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. května 2004 sp. zn. , t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatel se svou ústavní stížností domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Brně shora označeného, jímž nebylo vyhověno jeho návrhu na opravu odůvodnění usnesení Městského soudu v Brně ze dne 20. listopadu 2003 č. j. -367.

Tímto usnesením městského soudu, jak patrno z jeho obsahu i obsahu ústavní stížnosti, byl v řízení zahájeném k žalobě stěžovatele o ochranu osobnosti schválen smír mezi účastníky řízení před soudem uzavřený, k němuž dal podnět stěžovatel s ohledem na průtahy, k nimž v řízení docházelo a chybné procesní postupy na straně soudu, v důsledku nichž, jak se tvrdí v ústavní stížnosti, nedokázal městský soud za dobu 15 let trvání sporu ani jednou meritorně rozhodnout. Tento důvod smírného vyřešení věci byl, jak stěžovatel uvádí v ústavní stížnosti, oběma stranami prezentován a soud jej také při vyhlášení usnesení o schválení smíru v rámci jeho ústního odůvodnění konstatoval. Písemné vyhotovení usnesení o schválení smíru uvedení těchto důvodů však již postrádá. Stěžovatel považuje uvedení důvodu vedoucího strany sporu k uzavření smíru za podstatné nejen z pohledu skutkového, ale i s přihlédnutím k útrapám, které mu nekonečný spor přivodil, a proto navrhl ve smyslu ust. provedení opravy odůvodnění tohoto usnesení. Městský soud v Brně jeho návrhu nevyhověl a předložil věc k rozhodnutí odvolacímu soudu, který však návrhu stěžovatele, aniž se jím zabýval věcně, rovněž nevyhověl v podstatě s odůvodněním, že tento návrh byl stěžovatelem podán po lhůtě uvedené v ust.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu směřuje ústavní stížnost stěžovatele, který napadené rozhodnutí s ohledem na specifika případu vnímá jako rozhodnutí zasahující dod zaručovaného práva na spravedlivý proces. Poukazuje na to, že s písemným odůvodněním usnesení o schválení smíru, proti kterému nepřipouští odvolání [ ], a které tak nabývá právní moci dnem doručení, se nemůže účastník řízení seznámit dříve, než právě v den doručení tohoto usnesení, přitom písemné odůvodnění rozhodnutí soudu se od ústního podaného soudem při jeho vyhlášení může lišit, z povahy věci je ovšem vyloučeno, aby účastník řízení mohl podat návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, coby opravný prostředek sui genesis, dříve než právě v den doručení písemného vyhotovení. Kryje-li se v případě vydání rozhodnutí ve formě usnesení o schválení smíru den jeho doručení s dnem nabytí jeho právní moci, pak by za použití výkladu ust. , podaného v jeho případě krajským soudem, bylo účastníku takového řízení znemožněno domáhat se opravy nesprávností, kterých se soud při zpracování písemného vyhotovení rozhodnutí dopustí. Stěžovatel je přesvědčen o tom, že je na místě umožnit účastníku řízení, jehož výsledkem je vydání usnesení schvalujícího smír, žádat provedení opravy odůvodnění vydaného rozhodnutí, neboť jakýkoliv jiný postup nutně vede k omezení účastníka řízení v jeho právu podávat opravné prostředky a ve svém důsledku vytváří i nerovnost v právním postavení mezi účastníky soudního smíru a účastníky řízení, v nichž je meritorně rozhodováno jinou formou rozhodnutí. Z uvedených důvodů stěžovatel, s tvrzením porušení práv zaručovaných články 1 a 36 odst. 1d, navrhuje zrušení usnesení odvolacího soudu.

Ústavní stížnost není důvodná.

Po zvážení argumentace stěžovatele a seznámení se s obsahem napadeného rozhodnutí Ústavní soud zásah do ústavně zaručených práv, jichž se stěžovatel dovolává, neshledal

Obecně je třeba uvést, že při rozhodování o schválení smíru ve věci, jejíž povaha jeho uzavření připouští, soud zjišťuje "pouze", zda obsah smíru navrhovaného ke schválení není v rozporu s právními předpisy ( ). Nezjišťuje tedy ani neposuzuje důvody a pohnutky, které strany sporu k uzavření smíru vedly, neboť tyto pro jeho rozhodnutí o schválení či neschválení smíru nejsou relevantní. Poukázat je třeba také na to, že oprava odůvodnění jakéhokoli rozhodnutí není možná v části, v níž soud uvádí, čeho se navrhovatel domáhá a z jakých důvodů (viz Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec: , Komentář, 6. vydání Praha, C. H. Beck str. 635). Již z těchto důvodů nelze neuvedení pohnutek vedoucích k uzavření smíru, jakkoli mohou být pro samotného účastníka řízení významné, považovat za pochybení soudu či vadu rozhodnutí, natož za vadu způsobilou vyvolat porušení práva na spravedlivý proces.

V posuzované věci se však odvolací soud návrhem stěžovatele na opravu odůvodnění usnesení o schválení smíru - s odkazem na nedodržení lhůty k jeho podání v ust. stanovené - věcně vůbec nezabýval. Stěžovatel sám v ústavní stížnosti uznává, že usnesení krajského soudu je formálně v souladu se zákonem (zrušení aplikovaného ustanovení však nenavrhuje). Také Ústavní soud konstatuje, že jmenovaný soud postupoval zcela v souladu ust. (ve spojení s ust. ). Uvedené ustanovení umožňuje provést opravu odůvodnění rozhodnutí, a to i rozhodnutí, jímž se schvaluje smír, pouze k návrhu podanému do dne, kdy toto rozhodnutí nabývá právní moci. Znění tohoto ustanovení nedává prostor pro jiný výklad, který ani v poměru k rozhodnutím o schválení smíru Ústavní soud nepovažuje za protiústavní, a to ani z pohledu namítané nerovnosti v právech. V této souvislosti poukazuje na to, že k obdobné situaci jako nastala v daném případě, kdy se den doručení rozhodnutí kryje s dnem nabytí právní moci, dochází běžně i u meritorních rozhodnutí odvolacího i dovolacího soudu či rozsudků, proti nimž není odvolání přípustné ( ), v poměru k nimž, právě s ohledem na znění ust. , oprava jejich odůvodnění prakticky nepřichází v úvahu.

Z uvedených důvodů tak Ústavní soud posoudil ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, a proto ji podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. září 2004