Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 542/03

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. B., zastoupeného JUDr. J. B., advokátem, proti jinému zásahu veřejné moci

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

V ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá zrušení "výsledku projednání stížnosti na notářku JUDr. J. Š. na prezidiu NK ČR dne 23. 7. 1999" ze dne 26. 9. 2003, č. j. S 29/2003. Zároveň navrhuje, aby Ústavní soud rozhodl, že "notářské komoře ČR se ukládá, aby stížnost na notářku JUDr. J. Š. projednala dle vyhl. č. 150/1958 Ú.l." Domnívá se, že postupem Notářské komory České republiky (dále jen "NK ČR") bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo zakotvené v d (dále jen " ") a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Z ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatel podal dne 16. 10. 1998 a opakovaně dne 22. 4. 1999 u NK ČR stížnost na notářku JUDr. Š., v důsledku jejíhož pochybení mu měla vzniknout škoda. Jak uvádí, stížnost později doplnil o další důvod a urgoval její vyřízení. Dne 3. 10. 2003 jeho právní zástupce obdržel od prezidenta NK ČR uvedené vyrozumnění o výsledku projednání stížnosti, v němž mu bylo sděleno, že NK ČR neshledala žádný konkrétní důvod pro zahájení kárného řízení pro porušení zákonem stanovených povinností notáře. Stěžovatel je však přesvědčen, že prezident komory měl návrh na zahájení kárného řízení podat.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k meritornímu posouzení návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti, je povinen přezkoumat, zda splňuje, co do svého vlastního obsahu a náležitostí, tj. i přesné specifikace toho, čeho se navrhovatel domáhá, formální předpoklady a podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), umožňující věcné projednání. Ústavní soudu se zaměřil zejména na posouzení otázky, zda je k projednání návrhu příslušný.

Jak stěžovatel uvádí, ústavní stížnost podává proti jinému zásahu orgánu veřejné moci ve smyslu , a to konkrétně proti vyrozumnění o výsledku projednání stížnosti, jehož zrušení navrhuje. Projednání stížnosti dle Ú.l. požaduje proto, že jen tak se může domoci odborného posouzení činnosti notářky. Ustanovení , dle jeho názoru, tento postup umožňuje.

Ústavní soud je smyslu y soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat i jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v y a v y, podle něhož státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Ústavní soud má tedy přesně vymezenou pravomoc a působnost, které nemůže překročit.

Kompetence Ústavního soudu při posuzování ústavní stížnosti směřující proti jinému zásahu orgánu veřejné moci jsou vymezeny v ustanovení . Podle tohoto ustanovení je Ústavní soud oprávněn, vyhoví-li ústavní stížnosti fyzické nebo právnické osoby podle písm. d) y, zakázat příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikázat mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením. Z uvedených kompetencí Ústavního soudu nelze dovodit oprávnění, aby v případě jiného zásahu, který má v dané věci spočívat ve vydání písemného sdělení o výsledku projednání stížnosti, toto vyrozumění zrušil a uložil NK ČR, jak má stížnost projednat. Takto formulovaný petit citované dikci zákona neodpovídá a zjevně tak vybočuje z mezí daných ustanovením . Ústavní soud není podle y a k takovému rozhodnutí příslušný.

Pro úplnost Ústavní soud dodává, že nepodáním návrhu na zahájení kárného řízení nemohou být dotčena ústavně zaručená práva jednotlivce, neboť u zaručené subjektivní právo na to, aby proti někomu (notáři) bylo zahájeno kárné řízení, neexistuje. V případě, že stěžovateli skutečně vznikla jednáním notářky škoda, zůstává mu zachována možnost domáhat se náhrady škody všemi prostředky, které mu právní řád k ochraně jeho práva poskytuje. .

Ze shora uvedených důvodů tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než podle , mimo ústní jednání, ústavní stížnost odmítnout jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 1. září 2004