Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 471/04

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti J. S., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2003, čj. - 74, rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 12. 2. 2003, čj. - 44, a rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 22. 11. 2000, čj. - 18, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se svou ústavní stížností ze dne 21. 7. 2004, doručenou Ústavnímu soudu dne 2. 8. 2004, domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozsudků. Stěžovatel podal návrh, který sepsal sám, a nebyl zastoupen advokátem.

Vzhledem k obsahu návrhu Ústavní soud nepožadoval odstranění jeho vad, ale nejdříve se zabýval jeho formálními náležitostmi.

Ústavní soud nejprve zkoumal tu část ústavní stížnosti, ve které stěžovatel napadá rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2003, čj. - 74, a rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 12. 2. 2003, čj. - 44. Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato lhůta počíná dnem následujícím po doručení rozhodnutí, přičemž za poslední procesní prostředek se považuje řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 11. 11. 2003, čj. - 74, byl stěžovateli doručen dne 16. 1. 2004. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uplynula více než čtyři měsíce před tím, než stěžovatel ústavní stížnost podal.

Stěžovatel svůj návrh také směřoval proti rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 22. 11. 2000, čj. - 18. K základním principům, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří zásada subsidiarity. K tomuto principu se Ústavní soud podrobněji vyslovil mj. v nálezu

sp. zn.

in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 19, C.H.Beck, Praha 2001, str. 79. Podle principu subsidiarity je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje [ ve spojení s ]. Jak vyplývá ze sdělení Okresního soudu v Benešově ze dne 27. 8. 2004, stěžovatel nenapadl odvoláním rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 22. 11. 2000, čj. - 18, a nevyčerpal tedy všechny procesní prostředky, které jsou mu k ochraně jeho práva poskytnuty. Ústavní soud navíc připomíná, že od doručení tohoto rozsudku stěžovateli do data podání ústavní stížnosti uplynulo více než 3 a půl roku.

Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako návrh podaný po lhůtě [ust. ] a jako návrh nepřípustný [ust. ].

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. září 2004

JUDr. František Duchoň, v. r.

soudce Ústavního soudu