Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 432/04

Ústavní soud rozhodl dne 25. srpna 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Michaely Židlické, ve věci navrhovatele V. P. zastoupeného JUDr. J. D. advokátem se sídlem 110 00 Praha 1, Štěpánská 20, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. března 2004 sp. zn. , t a k t o :

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí odvolacího soudu, odůvodnil své podání tím, že se napadeným usnesením cítí dotčen v právu zakotveném v d. Uvedl, že jeho výtky se týkají postupu soudu při hodnocení provedených důkazů, když podle jeho přesvědčení ten nebyl v souladu s § 2 odst. 5 a 6 trestního řádu, a poukázal na chování poškozeného, jakož i svědka Ryse, které svědčilo o vážně míněných vyhrůžkách, přičemž on sám motiv k násilí vůči poškozenému neměl. Pokud jde o způsob vzniku zranění, jež poškozený utrpěl, nebyl vzat zřetel na stanovisko znalce, který uvedl, že k němu mohlo dojít i jediným úderem hlavy - soud vzal za prokázané, že zranění způsobil pěstí a opakovaným úderem hlavou do obličeje poškozeného. Také příčiny vzniku zranění, které utrpěl on sám, hodnotil soud nesprávně, když dovodil, že bylo způsobeno vzájemným napadáním mezi účastníky incidentu. Z uvedených důvodů považuje závěry soudu za nepřezkoumatelné a nesrozumitelné.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Městského soudu v Praze zásah do práva, kterého se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud v souladu s § 254 odst. 1 trestního řádu přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, jímž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví a trestným činem výtržnictví podle § 221 odst. 1 a § 202 odst. 1 trestního zákona, odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 18 měsíců a zavázán k náhradě škody poškozenému ve výši 27.240,- Kč, přičemž opodstatněně shledal, že v hlavním líčení byly provedeny všechny potřebné důkazy, tyto hodnoceny v souladu s § 2 odst. 6 trestního řádu a ze zjištěného skutkového stavu pak vyvozeny správné právní závěry. V odůvodnění svého rozhodnutí se odvolací soud vyčerpávajícím způsobem vypořádal se všemi námitkami obžalovaným uplatněnými v odvolání a, vzhledem k tomu, že ústavní stížnost obsahuje námitky totožné, lze na závěry obsažené v odůvodnění jako na správné odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. srpna 2004