Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 426/04

Ústavní soud rozhodl dne 12. srpna 2004 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila ve věci navrhovatelky Š. V., zastoupené JUDr. J. N. advokátem o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. května 2004 č. j. -1896 a Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. září 2003 č. j. -1792, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka, která se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení výše citovaných usnesení soudů, odůvodnila návrh tím, že se rozhodnutími, jimiž byla zproštěna funkce správkyně konkurzní podstaty úpadce D. s. B., a. s., cítí dotčena v právech zakotvených v d, v Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a vyslovila přesvědčení, že jimi došlo i k porušení , a y ČR. Uvedla, že s právními závěry Vrchního soudu v Praze, opírajícími se o tvrzení, že jako správkyně konkursní podstaty úpadce nedostatečně spolupracovala s konkursním soudem, když jej nedostatečně informovala o provozu podniku a neposkytla mu vyčerpávající informace ohledně postoupených pohledávek za odběrateli, nesouhlasí, pro rozhodnutí o jejím zproštění funkce správkyně konkursní podstaty nebyly dány zákonné předpoklady, tj. nebyl dán důležitý důvod dle zákona o konkursu a vyrovnání. Podle jejího přesvědčení skutečnost, že neposkytla konkursnímu soudu vyčerpávající informace na jeho dotaz, nemůže být považována za důvod pro zproštění funkce, konečně pokud podle názoru soudu nebyly podané informace dostatečné, měl ji vyzvat k jejich doplnění.

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Podle ustanovení § 12 zákona o konkursu a vyrovnání je soud povinen v řízení o konkursu a vyrovnání vykonávat dohled, činit nezbytná opatření k zajištění jeho účelu, je oprávněn vyžadovat od správce konkursní podstaty zprávy a vysvětlení, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Z důležitých důvodů může i bez návrhu zprostit správce funkce (§ 8 odst. 6 cit. zákona). Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. září 2003 sp. zn. obsahuje podrobný výčet zjištěných skutečností svědčících o nedostatcích ve výkonu funkce stěžovatelky, pro něž soud k zajištění účelu řízení o konkursu a vyrovnání přistoupil k opatření a tuto zprostil funkce správkyně konkursní podstaty. Vrchní soud v Praze přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně a poté, co neshledal důvody pro vyloučení jeho soudkyně z projednávání a rozhodnutí věci, proti níž stěžovatelka vznesla námitku podjatosti, důvodně je jako věcně správné potvrdil. Odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu je v hodnocení činnosti správkyně konkursní podstaty vyčerpávající a lze na ně v dalším odkázat. Pokud jde o volbu opatření soudu, tj. prostředku pro zajištění řádného průběhu konkursu, ta byla učiněna v souladu se zjištěným postupem správkyně jakož i s § 8 odst. 6 zákona o konkursu a vyrovnání.

Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle , ve znění pozdějších předpisů odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. srpna 2004