Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 255/04

Ústavní soud rozhodl dne 12. srpna 2004 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatelky N. K. V. zastoupené JUDr. J. W. advokátkou o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. února 2004 č. j. -61, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného usnesení, jímž bylo odmítnuto dovolání podané proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. listopadu 2002 č. j. -44. Vyslovila přesvědčení, že prodloužením pobytu na území republiky cizinci, který zákonné podmínky pro takové rozhodnutí nesplnil a poté, co byl postřelen a léčen z vážného zranění v nemocnici, vznikla stěžovatelce nemalá škoda, když náklady s poskytnutou lékařskou péčí spojené nebyly pro nedostatek v pojištění cizince nemocnici uhrazeny. Zamítnutím podané žaloby a odmítnutím dovolání se cítí dotčena v právech zakotvených v a 3 d, v Úmluvy o ochraně základních práv a svobod, jakož i v a y, nedodržením platné litery zákona došlo k pochybení jak moci výkonné tak moci soudní.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. února 2004 č. j. -61 zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud opodstatněně neshledal přípustnost dovolání, jehož se navrhovatelka domáhala ve smyslu obč. soudního řádu, tj. s tvrzením, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V odůvodnění citovaného usnesení dovolací soud vyložil obsah , dle kterého nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci takového řízení, z něhož rozhodnutí vzešlo, přičemž nezbytnou podmínkou vzniku nároku je zrušení předmětného rozhodnutí ( ), jakož i obsah cit. zákona, dle kterého odpovědnost státu se neváže na vydání rozhodnutí v předmětném řízení a není podmíněna tím, aby poškozený byl jeho účastníkem, když v obou případech však mezi vznikem škody a nezákonným rozhodnutím či zjištěním nesprávného úředního postupu musí existovat příčinná souvislost. Vzhledem k tomu, že Krajský soud v Plzni založil své rozhodnutí ze dne 14. listopadu 2002 č. j. -44 na správné aplikaci , dospěl dovolací soud opodstatněně k závěru, že rozsudek odvolacího soudu nemá pro právní stránce zásadní význam a dovolání proti němu je proto nepřípustné.

Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. srpna 2004