Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 413/04

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání ve věci ústavní stížnosti J. J., zastoupeného JUDr. B. M. advokátem proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. února 2002 sp. zn. , rozhodnutím Vrchního soudu Olomouc ze dne 8. března 2001 sp. zn. a Krajského soudu Ostrava, pobočka Olomouc ze dne 16. ledna 2001 sp. zn. , za účasti Nejvyššího soudu ČR, Vrchního soudu Olomouc a Krajského soudu Ostrava, pobočka Olomouc jako účastníků řízení, t a k t o:

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í:

Dne 29. 6. 2004 obdržel Ústavní soud návrh stěžovatele, kterým napadá všechna v záhlaví usnesení označená rozhodnutí obecných soudů a uvádí, že těmito rozhodnutími byla údajně porušena jeho práva a svobody ve smyslu článků 10, 36 a 38d, článků 1 a 10y a rovněž článků 6 a 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Ústavní soud je vždy povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje náležitosti návrhu (ve smyslu ustanovení ), zda byla podána včas (ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ""), a zda je stěžovatel v řízení řádně zastoupen advokátem (, a ), a dále zda návrh splňuje i další náležitosti stanovené

Podle ustanovení je možné ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

V dané věci je nepochybné, že posledním procesním prostředkem ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení je usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2002 sp. zn. , kterým byla odmítnuta stížnost pro porušení zákona.

S ohledem na dobu, která uplynula ode dne vydání tohoto usnesení (a jeho doručení stěžovateli), je nepochybné, že zákonná 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti byla v daném případě vysoce překročena, a že ústavní stížnost je z tohoto důvodu opožděná.

Tato skutečnost byla rovněž důvodem k tomu, že stěžovatel nebyl vyzýván k odstranění vad podání a k jeho doplnění, neboť ústavní stížnost pro její opožděnost nebylo možné meritorně projednat.

Na základě všech výše uvedených skutečností Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení návrh odmítl podle ustanovení , neboť návrh byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. srpna 2004

JUDr. Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj