Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 231/04

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 13. července 2004 ve věci navrhovatelky M. S. zastoupené Mgr. R. B. advokátem o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. července 2002 č. j. -209 a rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 17. dubna 2001 č. j. -174, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného rozsudku Okresního soudu v Kolíně a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. července 2002 č. j. -209 s tím, že podle jejího přesvědčení soudy obou stupňů porušily tzv. spravedlivý proces.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. K ústavní stížnosti musí být přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, popřípadě také kopie rozhodnutí o odmítnutí mimořádného opravného prostředku z důvodu výše uvedeného [, odst. 3, 4 a 6 , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresního soudu v Kolíně sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. ledna 2004 č. j. -240 bylo zjištěno, že stěžovatelka podala proti usnesení soudu II. stupně dovolání, které bylo citovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu dle § 243b odst. 2 věty před středníkem obč. soudního řádu zamítnuto, když z obsahu uvedeného ustanovení vyplývá, že soud dovolání zamítne, dojde-li k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné. Proti usnesení Nejvyššího soudu ústavní stížnost podána nebyla.

Pro výše uvedené nutno konstatovat, že návrh brojící proti rozhodnutí soudu I. a II. stupně je nepřípustný, když ústavní stížnost nesměřuje proti rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovatelce poskytuje - nenapadá rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání, jež stěžovatelka, jako prostředek k ochraně tvrzeného práva uplatnila. Proto bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [, odst. 6, , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. července 2004