Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 377/04

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 14. července 2004 soudcem zpravodajem JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph.D. ve věci ústavní stížnosti stěžovatele F. d. a. m. v likvidaci, zastoupeného JUDr. O. H., Ph.D., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2004, č. j. - 78, a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. 1. 2004, sp. zn. ,

t a k t o :

Ústavní stížnost s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 21. 6. 2004 a posléze doplněnou dne 1. 7. 2004 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí obecných soudů, neboť se domnívá, že postupem soudu I. stupně bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces garantované , resp. d.

Výše citovaným usnesením Městského soudu v Praze bylo změněno výše citované usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, kterým byl zamítnut návrh vedlejšího účastníka (2. žalobce Městská část Praha 1) na vydání předběžného opatření, kterým by bylo stěžovateli do skončení sporu zakázáno činit jakékoliv právní úkony směřující k převodu domu a pozemku v obci Praha, k. ú. Nové Město, tak, že se stěžovateli zakazuje činit jakékoli právní úkony směřující k převodu shora popsané nemovitosti.

Ústavní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti ústavní stížnosti. K tomu konstatuje, že návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí včetně dodržení lhůty k jejímu podání. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, a není-li takového prostředku, ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo ( , odst. 5 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

Ústavní soud zjistil z obsahu ústavní stížnosti, jakožto i z vyžádané kopie dodejky založené ve spise vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , že v záhlaví citované usnesení Městského soudu v Praze bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno dne 13. 4. 2004. Šedesátidenní lhůta, která počala běžet dne 14. 4. 2004, uplynula dne 12. 6. 2004, resp. v pondělí 14. 6. 2004. Stěžovatelem podaný návrh předaný k poštovní přepravě dne18. 6. 2004 byl proto podán po uplynutí zákonné lhůty ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

Vzhledem k výše uvedenému nezbylo soudci zpravodaji než ústavní stížnost stěžovatele mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout jako podanou po lhůtě stanovené pro její podání ( ve spojení s , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).

Jelikož návrh na odklad vykonatelnosti v záhlaví citovaného usnesení má k ústavní stížnosti akcesorickou povahu a sdílí tak její osud, nezbylo, než tento návrh stěžovatele také odmítnout.

Mimoto Ústavní soud dodává, že z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatel brojí proti postupu soudu I. stupně, kterým mu bylo znemožněno jednat před soudem a uplatňovat svá procesní práva. Tato námitka se však kryje s důvodem pro podání žaloby pro zmatečnost ( ). Za takové situace by byla ústavní stížnost považována za nepřípustnou ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), neboť by bylo třeba trvat na vyčerpání i tohoto prostředku k ochraně práv stěžovatele ve smyslu citovaného . Protože však byla ústavní stížnost odmítnuta pro opožděnost, nebylo třeba se tímto aspektem dále zabývat.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. 7. 2004

EliškaWagnerová v.r.

soudce zpravodaj