Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 535/03

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. R. V., zastoupené JUDr. J. N., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 11. 2002, čj. - 358, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Včasnou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 13. 10. 2003, se JUDr. R. V. (dále jen "stěžovatelka") domáhala zrušení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud") pro porušení práva na soudní a jinou právní ochranu podle d (dále jen ""), pro porušení práva na spravedlivý proces podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a pro porušení principu presumpce neviny podle y a Úmluvy.

Krajský soud shora uvedeným rozsudkem, podle ustanovení § 258 odst. 1 písm. b), c) trestního řádu (dále jen TrŘ"), v celém rozsahu zrušil rozsudek Okresního soudu v Ostravě (dále jen "okresní soud"), kterým byla stěžovatelka uznána vinnou trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) trestního zákona (dále jen "TrZ") a odsouzena k peněžitému trestu ve výši 50 000,-- Kč, s náhradním trestem odnětí svobody v délce trvání pěti měsíců, a po úpravě skutkové věty nově uznal stěžovatelku vinnou trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1 písm. a) TrZ a odsoudil ji k peněžitému trestu ve výši 50 000,-- Kč, s náhradním trestem odnětí svobody v délce trvání pěti měsíců.

Ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 6 a z jeho rozsudku ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. , vyplývá, že stěžovatelka podala dne 20. 2. 2003, ve shora popsané pravomocně skončené trestní věci, u Okresního soudu v Ostravě návrh na povolení obnovy řízení.

Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 9. 2003 byl odňat uvedenému okresnímu soudu návrh stěžovatelky na povolení obnovy řízení a přikázán Obvodnímu soudu pro Prahu 6, který usnesením ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. , návrhu na povolení obnovy vyhověl a zrušil ústavní stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 11. 2002, sp. zn. , a rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. 3. 2002, čj. - 258. Následně rozsudkem ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. , podle ustanovení § 226 písm. c) trestního řádu zprostil stěžovatelku obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchala.

V kontextu shora popsaných skutečností je zřejmé, že ústavní stížností napadený rozsudek krajského soudu již právně neexistuje. Z tohoto důvodu nemůže být předmětem přezkumné činnosti Ústavního soudu, neboť byl nahrazen novým rozhodnutím ve věci (viz rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6), které stěžovatelka ústavní stížností nenapadla. Ústavní stížnost směřující proti neexistujícím usnesením je nepřípustná, protože chybí základní podmínky pro její podání ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Tím jsou naplněny podmínky pro její odmítnutí soudcem zpravodajem podle téhož zákona jako nepřípustného návrhu.

S ohledem na tyto závěry soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh odmítl podle ,o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. července 2004

JUDr. František Duchoň

soudce Ústavního soudu