Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 243/04

Ústavní soud rozhodl dne 1. července 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Miloslava Výborného ve věci navrhovatele Ing. P. Ch. zastoupeného JUDr. Z. F. advokátem o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. ledna 2004 sp. zn. , rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. června 2003 sp. zn. a Městského soudu v Praze ze dne 20. prosince 2002 sp. zn. t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se podáním učiněným dne 16. dubna 2004 domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v d, jakož i v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Poukázal na průběh trestního řízení a úkony v něm provedené, na stanoviska a tvrzení, jež v řízení přednesl a na něž nebyl brán zřetel, jakož i na postup Nejvyššího soudu a jeho rozhodnutí o podaném dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný i mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku [ , odst. 3 a 4 , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu bylo zjištěno, že jmenovaný soud opodstatněně odmítl dovolání podané proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. června 2003 sp. zn. , když spolehlivě zjistil, že bylo podáno po lhůtě k tomu stanovené. V odůvodnění rozhodnutí vyložil, proč za použití ustanovení § 265e odst. 1, 2 a 3, jakož i § 265d odst. 2 trestního řádu a po zjištění dat a místa podání dovolání shledal, že toto bylo podáno po lhůtě k tomu stanovené. Na vyčerpávající odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu lze v dalším odkázat, když zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl.

Pro výše uvedené byl návrh směřující proti rozhodnutí Nejvyššího soudu odmítnut jako zjevně neopodstatněný [ , ve znění pozdějších předpisů]. Poněvadž o dovolání bylo rozhodnuto tak, jak shora uvedeno, návrh napadající rozsudky soudu I. a II. stupně je nepřípustným, když stěžovatel řádně, tj. včas, nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje [ , a , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. července 2004