Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 129/04

Ústavní soud rozhodl dne 1. července 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Musila, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Miloslava Výborného ve věci navrhovatele P. P. bytem, zastoupeného Mgr. M. K, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. ledna 2004 č. j. -57, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí po odstranění vad návrhu formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jímž byla pro opožděnost odmítnuta kasační stížnost směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. července 2003 č. j. -30. Stěžovatel tvrdil, že tímto postupem obecný soud porušil jeho ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces plynoucí z , 2 d, čímž se rovněž dostal do rozporu s imperativem vyjádřeným v y ČR.

Podle odůvodnění ústavní stížnosti k dotčení označených kautel mělo dojít tím, že nebylo přihlédnuto ke tvrzení stěžovatele, dle něhož do citovaného rozsudku podal opravný prostředek 4. září 2003, a to prostřednictvím k poštovní přepravě předané obyčejné listovní zásilky. V něm rovněž uvedl, že vyhledá pomoc právního zástupce. Následně, dne 3. října 2003 tento cestou Městského soudu v Praze Nejvyššímu správnímu soudu sdělil, že mu ve věci stěžovatele byla udělena plná moc k právnímu zastupování. Kasační stížnost stěžovatele poté podáními ze dne 15. října a 22. října 2003 doplnil. Stěžovatel nedisponuje žádným dokumentem, kterým by bylo lze doložit, kdy kasační stížnost skutečně k poštovní přepravě předal. Protože nemá dostatek finančních prostředků, nemohl zaslat soudu předmětné podání doporučeně. Důsledkem tohoto je ovšem ústavní stížností napadené rozhodnutí, ve kterém stěžovatel spatřuje neoprávněné odepření přístupu k soudu a nemožnost meritorního projednání jím naříkané věci. Proto se domáhá, aby Ústavní soud v záhlaví uvedené usnesení nálezem zrušil.

Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí z pohledu ústavních kautel a poté dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Nejvyšší správní soud vyšel z toho, že stěžovatel nikterak nedoložil, že by jím uplatněný opravný prostředek podal Městskému soudu v Praze ve lhůtě zákonem stanovené. Na jeho žádost, aby prověřil možnost dojití jakéhokoliv podání od stěžovatele, které by bylo možno ztotožnit s tvrzenou kasační stížností ze dne 4. září 2003, odpověděl Městský soud v Praze s negativním výsledkem. Stěžovateli se tudíž jeho tvrzení nepodařilo prokázat a v rámci dostupných možností nestalo se tak ani postupem obecných soudů. Ztěží lze potom Nejvyššímu správnímu soudu vytknout, že kasační stížnost posoudil jako opožděnou a jako takovou ji dle a , , odmítl.

V důsledku uvedeného, když neshledal porušení ústavních práv, jichž se stěžovatel dovolával, rozhodl Ústavní soud, jak ve výroku usnesení obsaženo [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. července 2004