Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 766/02

Ústavní soud rozhodl dne 22. června 2004 v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Duchoně a soudců JUDr. Elišky Wagnerové a JUDr. Vojena Güttlera ve věci ústavní stížnosti E. H., zastoupené JUDr. Jiřím Ondrouškem, advokátem se sídlem v Praze 1, Senovážné nám. 23, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2002, sp. zn. , a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. 3. 2002, sp. zn. , takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavním soudu dne 13. 12. 2002 napadla stěžovatelka v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů. Podle tvrzení stěžovatelky byla těmito rozhodnutími porušena její ústavně zaručená základní práva, a to právo na rovnost v řízení podle d a právo na spravedlivý proces garantované a y a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Vzhledem k tomu, že stěžovatelka podala souběžně s ústavní stížností proti rozsudku odvolacího soudu dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, přerušil Ústavní soud usnesením ze dne 9. 1. 2003 řízení o ústavní stížnosti do doby, než bude o podaném dovolání rozhodnuto.

Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 17. 6. 2004 sdělil právní zástupce stěžovatelky, že oba ústavní stížností napadené rozsudky byly na základě podaného dovolání rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 5. 2004, sp. zn. zrušeny. Z toho důvodu výslovně prohlásil, že stěžovatelka bere ústavní stížnost v plném rozsahu zpět.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, může stěžovatel vzít ústavní stížnost zpět do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě; v takovém případě Ústavní soud řízení zastaví.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, řízení o ústavní stížnosti zastavil.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. června 2004

JUDr. František Duchoň

předseda senátu