Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 354/04

Ústavní soud rozhodl dne 25. června 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele E. D., a. s., zastoupeného Mgr. E. H. advokátem o ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. června 2002 č. j. -51 a rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 9. března 2004 č. j. 4177/2003/63/O-2575/03, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatel se svým návrhem na zahájení řízení domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí orgánů veřejné moci, přičemž s poukazem na blíže rozvedené výhrady tvrdil, že jimi došlo k dotčení jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v d a Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Stěžovatel rovněž uvedl, že vůči citovanému rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj [jímž bylo bez současného vrácení věci správnímu orgánu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí zrušeno rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy, odboru územního rozhodování, č. j. 130656/99/OUR/V/Kos, ze dne 11. února 2000 (ve věci umístění stavby a povolení výjimky pro řešení dopravy v klidu)] podal dne 2. června 2004 "z opatrnosti" správní žalobu dle , , ve znění pozdějších předpisů. Současně se dovolával aplikace ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, s tím, že ústavní stížnost svým významem podstatně přesahuje jeho vlastní zájmy.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda byly stran návrhu splněny formální (procesní) předpoklady a podmínky stanovené zákonem, umožňující následné posouzení jeho věcné opodstatněnosti.

V této souvislosti nemohl odhlédnout v předmětné věci od toho, že stěžovatel využil možnosti podat vůči rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 9. března 2004 č. j. 4177/2003/63/O-2575/03 jím zmíněný žalobní návrh.

Dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž uvedené neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Zmíněnými procesními prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, se potom ve smyslu citovaného zákona rozumí řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky (s výjimkou výše uvedenou a dále) vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. stanoví, že Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo.

Z procesního postupu stěžovatele vyplývá, že uplatněním správní žaloby dle realizoval své oprávnění podat opravný prostředek, který mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Jím došlo k zahájení soudního řízení v rámci správního soudnictví, přičemž je třeba zdůraznit, že ochrana ústavně zaručených základních práv v demokratickém právním státě není a nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu, nýbrž musí být a je úkolem celé soustavy orgánů veřejné moci ( a y ČR). Na základě svého žalobního návrhu přitom může stěžovatel dosíci ochrany, které se domáhá návrhem na zahájení řízení před Ústavním soudem.

V důsledku principu subsidiarity ústavní stížnosti v kontextu se skutečností, že stěžovatel opravný prostředek, o němž bylo zahájeno soudní řízení, podal, nebylo lze se potom za naznačených okolností zabývat tvrzeným podstatným přesahem vlastních zájmů stěžovatele, resp. zvažovat možnost aplikace , ve znění pozdějších předpisů (srov. obdobně kupř. usnesení ve věci

sp. zn.

in: Sbírka nálezů a usnesení, Sv. 23, č. 33, str. 383; nález ve věci

sp. zn.

; tamtéž, Sv. 5, č. 19, str. 159; usnesení ve věci

sp. zn.

ze dne 10. června 2004, nepublikováno).

Proto byl návrh stěžovatele jako nepřípustný usnesením odmítnut [§ 43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona]. Pro úplnost se dodává, že totožné rozhodovací důvody dopadají i na tu část návrhového petitu, v němž stěžovatel požadoval zrušení vpředu označeného rozsudku Vrchního soudu v Praze, na což nemůže mít vliv ani jím namítaná skutečnost, že právním názorem v něm vysloveným, s nímž se neztotožňuje, jsou (byly) v dané věci správní orgány při svém rozhodování vázány.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. června 2004