Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 168/03

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 3. června 2004

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti A. K., s. r. o., proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 10. 12. 2002 sp. zn. , jímž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti rozhodnutí Magistrátu města Brna - odboru územního a stavebního řízení z 2. 3. 2001 č. j. OÚSRU 01/03446/Do, kterým byla stěžovateli uložena pokuta podle stavebního zákona.

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2002 č. j. -59 se zrušuje.

Odůvodnění

Včas a řádně podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2002, č. j. -59. Tvrdí, že byla porušena jeho práva, zakotvená vd, konkrétně právo na vlastnictví podle d (dále jen ""), právo na podnikání podle y, právo nebýt opakovaně stíhán za totéž jednání podle y a právo na spravedlivý proces podle y. Dále namítá, že byl porušen i Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.

Ústavní soud si vyžádal spis Krajského soudu v Brně sp. zn. , z něhož vyplývá, že vedlejší účastník, Magistrát města Brna - odbor územního a stavebního řízení rozhodnutím ze dne 2. 3. 2001 č. j. OÚSRU 01/03446/Do uložil stěžovateli podle , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokutu ve výši 500 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel žalobu, o níž rozhodl Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 10. 12. 2002 č. j. -59, tak, že ji zamítl.

Ústavní soud je při svém rozhodování vázán petitem ústavní stížnosti, avšak není vázán důvody, které jsou stěžovatelem uváděny.

Ústavní soud nemohl přehlédnout, že ústavní stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Brně byl vydán po účinnosti nálezu Ústavního soudu publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 405/2002 Sb., kterým bylo novelizováno ustanovení § 106 odst. 3 stavebního zákona a to tak, že z tohoto ustanovení byla vypuštěna slova ... "od 500 000 Kč". Tento nález (

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 27, nález č. 105) se stal účinným 6. 9. 2002 a Krajský soud v Brně rozhodoval až 10. 12. 2002. Přitom rozhodnutí vedlejšího účastníka řízení, Magistrátu města Brna - odboru územního a stavebního řízení, proti kterému směřovala správní žaloba stěžovatele, bylo vydáno ještě za platnosti původního znění § 106 odst. 3 stavebního zákona, kde byla stanovena jako nejnižší hranice pro uložení pokuty částka 500 000 Kč. Na tuto změnu krajský soud nereagoval a nevysvětlil, proč i po této zásadní změně citovaného ustanovení zůstaly zachovány důvody pro uložení původní pokuty ve výši 500 000 Kč. Přitom podle ve spojení s , ve znění platném v době rozhodování soudu, je rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku.

Ústavní soud není součástí obecné soudní soustavy, a nepřísluší mu proto právo vykonávat dohled nad rozhodovací činností obecných soudů. Do jejich rozhodovací činnosti zasahuje pouze tehdy, došlo-li jejich pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl stěžovatel účastníkem, k porušení základních práv a svobod chráněnýchy (dále jen ""). Za takovou situaci výjimečně považuje i nesprávnou aplikaci jednoduchého práva obecnými soudy, a to tehdy, došlo-li k jejich porušení v důsledku svévole, např. nerespektováním kogentní normy anebo v důsledku interpretace, která je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti.

Došlo-li ke změně kogentního ustanovení zákona, podle kterého rozhodoval státní orgán, jehož rozhodnutí podléhalo soudnímu přezkumu, tak, že v době, kdy o přezkumu rozhodoval soud, platilo již jiné zákonné ustanovení, které zásadním způsobem změnilo předchozí úpravu, podle níž bylo napadené rozhodnutí vydáno, musí se soud, pro který je rozhodující stav v době vydání rozsudku, s novým zněním zákona vypořádat. Pokud tuto změnu ani nezaznamená a rozhoduje tak, jako by ji ani nevzal na vědomí, jde z jeho strany o projev libovůle, který zakládá porušeníu zaručených práv účastníka řízení. Takovým postupem je porušen y, podle kterého jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.

Vzhledem k uvedeným důvodům Ústavní soud rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2002 č. j. -59 podle a odst. 3 písm. a) , o Ústavním soudu, zrušil.