Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 240/04

Ústavní soud rozhodl dne 11. května 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatelek 1) M. N. a 2) V. P zastoupených JUDr. D. H. advokátkou o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. února 2004 č. j. -183, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatelky se svým návrhem na zahájení řízení, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 15. dubna 2004, domáhaly zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí obecného soudu, když s poukazem na blíže rozvedená tvrzení namítaly, že jím došlo k dotčení jejich ústavně zaručených základních práv zakotvených v , a d.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda byly stran návrhu stěžovatelek splněny formální (procesní) předpoklady a podmínky stanovené zákonem, umožňující následné posouzení jeho věcné opodstatněnosti.

V této souvislosti nemohl odhlédnout v předmětné věci od toho, že stěžovatelkám vůči napadenému rozhodnutí sluší (tzv. "nárokový") opravný prostředek, tj. dovolání, jež je v daném případě plně v jejich dispozici (citovaným rozsudkem byl změněn rozsudek nalézacího soudu, tj. rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé - ). Toto konečně, jak uvedly ve svém návrhu, vůči rozsudku Městského soudu v Praze ve shodě s poučením v něm uvedeným i podaly.

Dle , o Ústavním soudu, ve znění účinném do novelizace provedené , je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d) y ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení ( cit. zák.).

Stejně tak podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, resp. , je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž uvedené neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Shora zmíněnými procesními prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, se potom ve smyslu rozumí řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky (s výjimkou výše citovanou a dále) vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

V ustanovení má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů (Ústavního soudu) do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná.

Jak vyplývá z řečeného, stěžovatelky dosud v plném jeho dosahu nedostály požadavku v naposled citovaném ustanovení vyjádřenému. Proto byl jejich návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona jako nepřípustný usnesením odmítnut, a to mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. května 2004