Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 111/04

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 17. května 2004 věci navrhovatele B. Š. zastoupeného JUDr. T. P., advokátkou o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně ze dne 12. června 2003 č. j. -30, rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. března 2002 č. j. 250927047/ADO, a návrhu na zrušení části , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech, která jsou zaručena v d, jakož i v a y. Uvedl, že se domáhal poskytnutí jednorázové peněžité částky z titulu oprávněné osoby podle , a to jako sirotek, neboť otec, účastník národního boje za osvobození, zemřel dne 19. února 1942 v Osvětimi - Březince, matka zamřela již 6. února 1942 a v době smrti otce mu nebylo ještě 18 let. Poukázal na rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. 250927047/ADO, jímž byla jeho žádost dne 26. března 2002 zamítnuta, na rozsudek Nejvyššího správního soudu, který zamítl žalobu směřující proti výše citovanému rozhodnutí a vyslovil přesvědčení, že pokud se Nejvyšší správní soud opíral o , vidí v právním předpise tvrdost vůči jedné skupině osob a zvýhodnění osob druhých - proto navrhl zrušení té části cit. zákona, ve které je uvedeno: "Pokud účastník národního boje za osvobození nebo politický vězeň v národním boji za osvobození padl nebo na němž byl vykonán trest smrti nebo který zemřel při věznění" - když podle tohoto ustanovení není dána možnost k poskytnutí jednorázového plnění pro uplatněné důvody úmrtí otce.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis [ a odst. 2, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu záznamu o podání ústavní stížnosti, sdělení pracovnice Nejvyššího správního soudu ze dne 9. dubna 2004 a fotokopie dokladu o převzetí jeho rozsudku stěžovatelem bylo zjištěno, že stížností napadené rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně tvrzeného práva poskytuje, bylo navrhovateli doručeno 1. srpna 2003, stěžovatel podal ústavní stížnost dne 23. února 2004, což je nepochybně po lhůtě k tomu stanovené.

S ohledem na výše uvedené byl návrh směřující proti označeným rozhodnutím a podaný po lhůtě k tomu určené odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů]. Odmítnutí návrhu na zrušení části , je odůvodněno a a citovaného .

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. května 2004