Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 195/04

Ústavní soud rozhodl dne 3. května 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele T. P. T., zastoupeného Mgr. M. B., advokátem o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. prosince 2003 č. j. -28, rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 16. května 2002 č. j. OAM-1722/VL-20-ZA03-2002 a rozhodnutí Policie ČR, Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Brno, Oddělení cizinecké policie Brno-venkov ze dne 10. března 2004 č.j. SCPP-44/BR-II-SV-2004 t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatel se svým návrhem na zahájení řízení, doručeným Ústavnímu soudu dne 31. března 2004, domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí orgánů veřejné moci. Současně podal taktéž návrh na odložení jejich vykonatelnosti. S poukazem na blíže rozvedená tvrzení uvedl, že jimi došlo k dotčení jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v a d.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda byly stran návrhu stěžovatele splněny formální (procesní) předpoklady a podmínky stanovené zákonem, umožňující následné posouzení jeho věcné opodstatněnosti.

V této souvislosti nemohl odhlédnout v předmětné věci od toho, že stěžovatel nevyužil možnosti podat vůči rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. prosince 2003 č. j. -28 kasační stížnost ve smyslu a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (totožné platí s poukazem na citovaného zákona ve vztahu k návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí vydaných v tomto řízení).

Ohledně rozhodnutí Policie ČR, Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Brno, Oddělení cizinecké policie Brno-venkov, ze dne 10. března 2004 č. j. SCPP-44/BR-II-SV-2004 potom stěžovatel netvrdí, že by vůči němu ve shodě s jeho poučením podal odvolání ( , ve znění pozdějších předpisů).

Dle , o Ústavním soudu, ve znění účinném do novelizace provedené , je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d)y ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení ( cit. zák.).

V naposled citovaném ustanovení má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů (Ústavního soudu) do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná. Pro tuto podpůrnou mimořádnost ústavní stížnosti jako prostředku k ochraně práva Ústavní soud nepřihlédl k tvrzením, které stěžovatel uváděl na podporu důvodů, pro které kasační stížnost nepodal (způsob doručení rozsudku Krajského soudu v Brně), neboť je mohl uplatňovat rovněž v řízení o kasační stížnosti.

Jak vyplývá z řečeného, stěžovatel nedostál požadavku vyjádřenému v ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto byl jeho návrh podle ustanovení téhož zákona jako nepřípustný usnesením odmítnut, a to mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků. I z tohoto důvodu se návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí stal bezpředmětným.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. května 2004