Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 165/04

Ústavní soud rozhodl dne 6. května 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele J. V., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. -128 ze dne 16. prosince 2003 a o návrhu na zrušení ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, t a k t o :

I. Ústavní stížnost se odmítá.

II. Návrh na zrušení ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, se odmítá.

O d ů v o d n ě n í

Dne 17. března 2004 obdržel Ústavní soud podání, jímž se na něj navrhovatel obrátil s návrhem na zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2003 č. j. -128, a to s poukazem na porušení blíže neoznačených ústavních kautel zakotvených v d a y ČR.

Navrhovatel byl Ústavním soudem vyzván k odstranění vad návrhu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy a poučen ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že neodstranění vad návrhu v dané lhůtě je důvodem k jeho odmítnutí. Výzvu převzal dle doručenky dne 8. dubna 2004.

Dle , o Ústavním soudu, ve znění účinném do novelizace provedené , je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. K ústavní stížnosti musí být připojena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Fyzické a právnické osoby jako účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem nebo notářem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Nejsou-li odstraněny vady návrhu ve lhůtě k tomu stanovené, soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne [ , odst. 2 a 4, a cit. zák.].

Dle , ve znění , s účinností od 1. dubna 2004 fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.

Navrhovatel v určené lhůtě vady návrhu neodstranil. Z tohoto důvodu se jím Ústavní soud, vázán citovaným zákonem, nemohl věcně zabývat.

Ve svém přípise ze dne 21. dubna 2004 současně navrhovatel zdůraznil, že povinnost právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem považuje za rozpornou s d, pročež se domáhal, aby Ústavní soud ustanovení zrušil.

Ústavní soud připomíná, že jakožto orgán veřejné moci a orgán ochrany ústavnosti ( y ČR) přirozeně vychází a je povinen při výkonu své jurisdikce důsledně vycházet z principu, že co do případů, mezí a způsobů může uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; y ČR, d, ve spojení s y ČR), což je v právním státě condicio sine qua non pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů. Proto bylo nutno návrh stěžovatele pro neodstranění vad odmítnout.

Pokud se týče návrhu na zrušení ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, toto ustanovení v řízení, které předcházelo podání ústavní stížnosti aplikováno nebylo a jedná se tudíž v tomto ohledu o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou (srov. ).

Z hlediska věcné opodstatněnosti návrhu na zrušení předmětného ustanovení zákona, když vzhledem k jeho obsahu a následkům z něj plynoucím by v tomto případě nebyl uvedený poukaz mimo nepochybnou dostatečnou jeho formální stránku zcela korektním, Ústavní soud odkazuje na stanovisko pléna (uveřejněné in: Sbírka nálezů - svazek 9, Vydání 1., Praha, C. H. Beck 1998, str. 471 a násl.), v němž se zabýval otázkou, zda v řízení před ním musí být kvalifikovaně dle zastoupen i advokát. Jestliže neshledal tuto úpravu za stojící v rozporu s ústavním pořádkem, když dospěl k závěru kladnému, tím spíše předmětné úvahy v citovaném stanovisku vyložené platí i ve vztahu k fyzické osobě bez právnického vzdělání (argumentum a fortiori). Konkrétně lze zdůraznit konečně i to, že v něm Ústavní soud mimo jiné rovněž konstatoval, že smyslem a účelem předmětného ustanovení "je stanovení obecné povinnosti být v řízení před Ústavním soudem kvalifikovaně zastoupen ... bez diferenciace povinnosti právního zastoupení v závislosti na stupni právní kvalifikace účastníků ... řízení" (str. 477 dtto). Je tedy zřejmé, že vývody stěžovatele o protiústavnosti ustanovení nesdílí.

S ohledem na uvedené tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku usnesení obsaženo [ , c), odst. 2 písm. b) , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. května 2004