Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 548/03

Ústavní soud rozhodl dne 21. dubna 2004 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele JUDr. J. J., zastoupeného Mgr. V. S., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. září 2003 č. j. -69 a Vrchního soudu v Praze ze dne 4. prosince 2002 č. j. -52, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

I.

Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí, odůvodnil ústavní stížnost tím, že podle jeho přesvědčení soudy jimi zkrátily stěžovatele v právech zakotvených v článcích 2 odst. 3, , , , a d, v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, přičemž v řízení nerespektovaly y ČR, jakož i obč. soudního řádu. Poukázal na rozhodnutí valné hromady o přeměně akciové společnosti A., investiční fond II, a. s. na otevřený podílový fond bez právní subjektivity a podanou žalobu o vyslovení neplatnosti této přeměny, na učiněný výmaz označené akciové společnosti z obchodního rejstříku, když právním důvodem výmazu byla uvedená přeměna na otevřený podílový fond, na výpis z obchodního rejstříku, ve kterém je výslovně uvedeno, že majetek zaniklé společnosti společně se všemi právy a nevypořádanými závazky přechází dnem jejího výmazu na podílníky, tedy i na stěžovatele, jako jednoho z tzv. posledních akcionářů. Nositelem povinností, vyplývajících z případných závazků přeměněného investičního fondu bude právě stěžovatel s ostatními podílníky otevřeného podílového fondu, a to nikoliv ze své vůle, nýbrž v důsledku uskutečnění přeměny a. s. A., investiční fond II, a to bez vypořádání jeho jmění a závazků. Tak došlo ke vzniku závazků či k jejich přechodu způsobem, který nevyplývá z ustanovení zákona, a stěžovatel se stal odpovědným za závazky označené akciové společnosti po jejím výmazu z obchodního rejstříku, a to proti vůli stěžovatele a bez zákonného ustanovení, které by takovou jeho odpovědnost zakládalo. Proto se domáhal vyslovení neplatnosti uvedené přeměny, přičemž řízení bylo odvolacím soudem zastaveno, Nejvyšší soud pak dovolání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 4. prosince 2002 zamítl.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených usnesení Vrchního soudu v Praze a Nejvyššího soudu České republiky bylo zjištěno, že se stěžovatel domáhal vyslovení neplatnosti přeměny žalovaného A., investiční fond II, a. s., na otevřený podílový fond incest G., a. s. investiční společnost. Poté, co výpisem z obchodního rejstříku bylo prokázáno, že žalovaný byl z tohoto rejstříku dne 10. ledna 2001 vymazán a svou způsobilost být účastníkem řízení tedy ztratil dříve, než bylo předmětné řízení o žalobě proti němu pravomocně skončeno, důvodně odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně změnil tak, že se řízení zastavuje. Nejvyšší soud v rozhodnutí o dovolání opodstatněně konstatoval, že výrok soudu II. stupně je správný, učiněný v souladu s § 107 obč. soudního řádu, a proto dovolání zamítl. Na odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2003 č. j. -69 lze v dalším odkázat. Je třeba dodat, že stěžovatel sám v ústavní stížnosti mj. uvedl, že rejstříkový soud, jehož postup označil za nesprávný, rozhodnutím o výmazu žalovaného subjektu z obchodního rejstříku vytvořil podklad pro zastavení řízení z důvodu ztráty způsobilosti k právním úkonům žalovaného - jak vyplývá z obsahu usnesení Nejvyššího soudu, o tomto výmazu bylo rozhodnuto na základě usnesení Městského soudu v Praze č. j. F 32548/2000/B 2185-398, které nabylo právní moci 10. ledna 2001.

Pro výše uvedené zásah do práv, kterých se stěžovatel v ústavní stížnosti dovolával, zjištěn nebyl, a proto o zjevně neopodstatněném návrhu bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. dubna 2004