Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 81/04

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele D. a. s., zastoupeného Mgr. H. F., předsedkyní představenstva, právně zastoupeného JUDr. G. V. advokátem o návrhu ze dne 11. února 2004, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se, s odkazem na blíže rozvedené okolnosti týkající se dražebního prodeje movitých věcí a z nich plynoucí tvrzené porušení ústavních kautel ( d, , a y ČR), cestou ústavní stížnosti domáhal vydání nálezu, kterým by Ústavní soud v intencích jím formulovaného eventuálního petitu rozhodl, že (I.) "dražba movitých věcí provedená Okresním soudem v Rokycanech dne 15. 12. 2003 na základě usnesení Okresního soudu v Rokycanech ze dne 15. 11. 2003 č. j. -52 je pro porušení y ČR a d neplatná", eventuálně tak, že (II.) "dražba movitých věcí provedená Okresním soudem v Rokycanech dne 15. 12. 2003 na základě usnesení Okresního soudu v Rokycanech ze dne 15. 11. 2003 č. j. -52 se pro porušení y ČR a d zrušuje".

Stěžovatel rovněž požadoval přiznání náhrady nákladů řízení o ústavní stížnosti.

Ústavní soud posoudil ústavní stížnost z pohledu formálních (procesních) náležitostí, jejichž splnění je nezbytnou podmínkou umožňující její věcné projednání a shledal, že tato vykazuje formální vady, jež mají za následek její odmítnutí.

V dané věci, s ohledem na návrhové žádání stěžovatele (jím předestřený petit), je z hlediska kompetenčního určující ust. a b) , ve znění pozdějších předpisů, dle něhož, bylo-li vyhověno ústavní stížnosti fyzické nebo právnické osoby podle písm. d) y, Ústavní soud zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, zakáže příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.

Domáhá-li se ovšem stěžovatel vydání nálezu, jímž by Ústavní soud rozhodl v intencích jeho návrhu, je nutno konstatovat, že se v daném případě jedná o návrh, resp. takovým způsobem formulovaný petit, který Ústavní soud nemůže při své rozhodovací činnosti reflektovat, tj. k vydání jemu korespondujícího rozhodnutí, jak vyplývá z toho, co bylo uvedeno, není oprávněn.

S poukazem na to, že Ústavní soud coby orgán veřejné moci a ochrany ústavnosti ( y ČR) ve své činnosti vychází z principu, dle něhož může uplatňovat svou ústavně založenou pravomoc jen v případech, mezích a způsobem, který zákon stanoví ( y ČR, d), návrh stěžovatele podle ust. citovaného zákona, jako návrh, k jehož projednání není příslušný, usnesením odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Náhradu nákladů řízení Ústavní soud stěžovateli nepřiznal, neboť k tomu, také s ohledem na výsledek řízení, neshledal podmínky předvídané v § 62 odst. 4 cit. zákona, když opačný postup je i v rozporu s ust. § 83 odst. 1 téhož zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. dubna 2004