Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 520/03

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 18. března 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatelů 1) M. F. a 2/ A. F., zastoupených JUDr. J. C., advokátkou, o ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. dubna 2003 č. j. -100 a Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. července 2002 č. j. -79, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelé se domáhali zrušení výše označených rozsudků s tím, že je považují za rozhodnutí učiněná v rozporu se zákonem, a proto se jimi cítí dotčeni na svých právech. Poukázali na okolnosti, za nichž bylo rozhodnuto o jejich vyloučení z družstva, na svůj věk a postavení - jako důchodců, přičemž soudy, které důvody podání žaloby nezkoumaly, zamítly žalobu pouze s tvrzením, že byla podána po lhůtě k tomu stanovené. Současně proto navrhli, aby Ústavní soud po zrušení rozsudků soudů vydal i rozhodnutí, kterým prohlásí usnesení členské schůze Shromáždění delegátů Stavebního bytového družstva Ústí nad Orlicí o jejich vyloučení za neplatné a družstvu přikáže, aby je za členy družstva přijalo.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozsudků bylo zjištěno, že Vrchní soud v Praze přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatelů o neplatnost usnesení členské schůze ze dne 3. ledna 1993, kterým byla první žalobkyně vyloučena ze stavebního bytového družstva, a opodstatněně je potvrdil. V rozsudku se vypořádal se všemi námitkami vztahujícími se k důvodům rozhodnutí soudu I. stupně, tj. s během lhůty k podání předmětné žaloby a s jejím skončením, když k rozhodnutí shromáždění delegátů členů družstva o vyloučení došlo 8. prosince 1992, k jeho doručení pak v prosinci 1992 a k podání žaloby až 19. července 2000. Na vyčerpávající odůvodnění rozsudku, obsahující výklad § 373, § 387 odst. 1, § 388 a § 391 odst. 1 obch. zák., účinného do 31. prosince 2000, lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut. Pokud se stěžovatelé domáhali v další části ústavní stížnosti rozhodnutí, jímž by byla vyslovena neplatnost předmětného usnesení a označenému stavebnímu družstvu uložena povinnost přijmout je za členy družstva, jde o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušným [, , ve znění pozdějších předpisů, y].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. března 2004