Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 334/03

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 18. března 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele JUDr. T. V., zastoupeného JUDr. L. V., advokátkou, o ústavní stížnosti proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. dubna 2003 č. j. -93 a o návrhu na zrušení , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal cestou účastní stížnosti zrušení rozhodnutí, jímž byl soudem vyloučen z provedení exekuce vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. . Uvedl, že se postupem soudu cítí dotčen v právu zakotveném v a v d, když byl vyloučen z činnosti rozhodnutím, proti němuž se nemůže s ohledem na obsah bránit opravným prostředkem, soudce o vyloučení může rozhodnout, aniž by byl povinen vyžádat si od exekutora vyjádření k obsahu podané námitky proti jeho osobě. Proto jak rozhodnutí soudu, tak citované ustanovení zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti, považuje za protiústavní a stojící v rozporu s principy právního státu. Poukázal na zákonnou úpravu (§ 37a zák. č. 141/1961 Sb.), vztahující se k vyloučení advokáta, který má ze zákona možnost se k celé věci vyjádřit, proti rozhodnutí o vyloučení pak podat stížnost, jakož i na stávající postavení exekutora ve vztahu k soudci, vůči němuž se nemůže bránit ani námitkou podjatosti, i když jeho chování důvodné pochybnosti vzbuzuje.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Obvodní soud pro Prahu 1, který vyloučil z provedení exekuce stěžovatele, učinil tak po vznesení námitky jeho podjatosti povinným, po vyjádření stěžovatele, jakož i po zjištění skutečností, na základě nichž pak shledal opodstatněně důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, a tedy důvod pro postup dle Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Pokud stěžovatel navrhl také zrušení ustanovení , dle něhož není proti rozhodnutí vydanému v řízení o vyloučení exekutora přípustný opravný prostředek, je třeba konstatovat, že k vyloučení stěžovatele z provedení exekuce došlo za použití , proti rozhodnutí, jež se o uvedené ustanovení opírá, byla podána ústavní stížnost, která však byla odmítnuta. Proto stěžovatele nelze považovat za osobu oprávněnou k podání návrhu na zrušení zákona či jeho jednotlivého (označeného) ustanovení, jak to má na mysli a , ve znění pozdějších předpisů, a návrh byl odmítnut dle ust. , ve spojení ust. , ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. března 2004