Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 144/03

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 18. března 2004 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele JUDr. J. Z., zastoupeného JUDr. J. P., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. října 2002 sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí s tím, že podle jeho přesvědčení nesprávným posouzením jeho nároku na odměnu za obhajobu a nepřiznáním mu tak odměny ve výši 1.440,- Kč za jeden úkon právní služby do podání obžaloby bylo porušeno právo, zakotvené v d. Uvedl, že mu odměna ve výši 1.440,- Kč náleží proto, že obviněný, kterého obhajoval, byl stíhán pro dva samostatné trestné činy a na základě dvou samostatných sdělení obvinění.

Předsedkyně senátu Krajského soudu v Ostravě ve svém vyjádření ze dne 26. února 2004 poukázala na obsah rozhodnutí, jímž byla zamítnuta stížnost proti usnesení soudu I. stupně o odměně a náhradě hotových výdajů obhájce. Uvedla, že stěžovatelem zastoupený byl obviněn pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zákona dne 31. července 1999 pro skutek spáchaný téhož dne a 25. srpna 1999 pak pro skutky spáchané v červnu a červenci roku 1999, šlo o stejnou skutkovou podstatu trestného činu, ty byly vedeny stejným záměrem, spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou i v předmětu útoku. Nešlo tedy o vícečinný souběh trestných činů, a proto obhájci nenáleží odměna ve smyslu § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Za takto posuzovaného jednání mladistvého obviněného vyšetřovatel navrhl podání obžaloby pro jeden pokračující trestný čin krádeže - názor stěžovatelem prezentovaný by byl zjevně i v rozporu s povinností obhájce poskytnout obviněnému odbornou pomoc a působit a jednat v jeho prospěch.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí, usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. května 2002 sp. zn. a sdělení obvinění ze dne 31. července 1999 ČVS: OVV-408/312-99 a ze dne 20. srpna 1999 ČVS: OVV-408/308-99 ml. A. T. pro trestný čin krádeže zásah do práva, kterého se stěžovatel dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Ostravě přezkoumal usnesení, jímž soud I. stupně přiznal stěžovateli odměnu a náhradu výdajů obhájce v trestní věci vedené proti A. T., stíhanému pro trestný čin podle § 8 odst. 1 k § 247 odst. 1 písm. b) trestního zákona a důvodně stížnost směřující proti výši přiznané odměny zamítl, když o ní bylo rozhodnuto v souladu s § 10 odst. 3 písm. b), § 11 odst. 1 písm. b) a písm. e), f) a g) vyhlášky č. 177/96 Sb. a č. 235/97 Sb. Na vyčerpávající odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. března 2004