Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 572/02

Ústavní soud rozhodl dne 3. března 2004 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila ve věci ústavní stížnosti K. W., zastoupeného JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem se sídlem Bryksova 939/3, 198 21 Praha 9, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 7. 2002 sp. zn. , takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Včas a řádně podanou ústavní stížností co do náležitostí stanovených , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 7. 2002 sp. zn. , kterým byl podle tr. ř. zamítnut jeho návrh na povolení obnovy řízení v jeho trestní věci, vedené u bývalého Krajského vojenského soudu v Brně pod sp. zn. .

Stěžovatel se domníval, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, konkrétně pak ustanovení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a právo na svobodu svědomí podle d.

Stěžovatel byl rozsudkem bývalého Krajského vojenského soudu v Brně ze dne 14. 10. 1948 pod sp. zn. Ktr 481/48 odsouzen pro zločin porušení subordinace podle § 145, § 146 písm. c) a § 149 vojenského trestního zákona z roku 1855 k trestu žaláře v trvání 10 měsíců. Odsouzený skutek spočíval (zkráceně řečeno) v tom, že stěžovatel jako člen církve Svědci Jehovovi odmítl vykonávat vojenskou službu. Uložený trest byl vykonán.

V roce 1991 požádal stěžovatel o rehabilitaci a tehdejší Vojenský obvodový soud v Brně usnesením ze dne 16. ledna 1992 sp. zn. zrušil výrok o trestu odsuzujícího rozsudku a navazujícím usnesením ze dne 27. února 1992 zastavil podle § 223 odst. 1 tr. ř. trestní stíhání. Stěžovatel poté prohlásil, že trvá na projednání věci. Následným rozsudkem téhož soudu ze dne 4. června 1992 bylo rozhodnuto, že se stěžovateli z důvodů uvedených v § 227 tr. ř. neukládá trest.

Dne 31. prosince 2001 podal stěžovatel ke Krajskému soudu v Brně návrh na povolení obnovy, kterému tento soud usnesením ze dne 22. března 2002 sp. zn. 1 Rt 1/2002 vyhověl a zrušil odsuzující rozsudek jak ve výroku o vině, tak ve výroku o trestu. Ke stížnosti krajské státní zástupkyně v Brně Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 25. 7. 2002 sp. zn. napadené rozhodnutí Krajského soudu v Brně zrušil a návrh na povolení obnovy zamítl. Toto posledně uvedené usnesení Vrchního soudu v Olomouci napadl stěžovatel ústavní stížností a domáhal se jeho zrušení.

Jak Ústavní soud zjistil, v obsahově stejné věci podal ministr spravedlnosti ve prospěch stěžovatele stížnost pro porušení zákona, které Nejvyšší soud České republiky svým rozsudkem ze dne 13. ledna 2004 sp. zn. 192/2003 vyhověl. Tímto rozsudkem bylo zrušeno usnesení bývalého Vojenského obvodového soudu v Brně ze dne 16. ledna 1992 sp. zn. a všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující; Městskému soudu v Brně bylo přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Dopisem ze dne 15. ledna 2004 sdělil právní zástupce stěžovatele JUDr. Lubomír Müller Ústavnímu soudu, že bere ústavní stížnost zpět, protože stěžovatel K. W. dne 18. března 2003 zemřel. Úmrtí stěžovatele je potvrzeno též úmrtním listem, vystaveným matričním úřadem Městského úřadu v Třinci.

Podle ustanovení se pro řízení před Ústavním soudem, pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí přiměřeně ustanovení (dále jen " "). Protože neobsahuje žádná ustanovení o postupu v případě úmrtí navrhovatele, nezbývá než aplikovat ustanovení , podle něhož, jestliže účastník řízení ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle ustanovení , neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.

V předmětném řízení o ústavní stížnosti neshledává Ústavní soud podmínky pro pokračování řízení po úmrtí stěžovatele. Rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. ledna 2004 sp. zn. 192/2003, kterým bylo zrušeno usnesení bývalého Vojenského obvodového soudu v Brně ze dne 16. ledna 1992 sp. zn. a kterým bylo Městskému soudu v Brně přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, se dosáhlo obsahově stejného výsledku, k jakému směřovala ústavní stížnost. V následném řízení u Městského soudu v Brně podle , o soudní rehabilitaci, bude možno dosáhnout téhož cíle, k jakému by mohlo vést stěžovatelem požadované řízení o obnově, tj. zproštění obžaloby. Pro takové rozhodnutí obecného soudu byly rozsudkem Nejvyššího soudu vytvořeny všechny nezbytné předpoklady.

Z těchto důvodů Ústavní soud řízení o ústavní stížnosti podle ustanovení s odkazem na ustanovení zastavil.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. března 2004

JUDr. Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu