Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 4/04

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti V. V., právně zastoupeného JUDr. I. S., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. , a usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 26. 6. 2003, sp. zn. ,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 5. 1. 2004 se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí obecných soudů, a to z důvodu porušení , a , d.

Jak uvedl stěžovatel v ústavní stížnosti, napadeným usnesením krajského soudu bylo potvrzeno usnesení okresního soudu, jímž bylo podle (dále jen " ") zastaveno řízení o žalobě, kterou se domáhal určení, že je vlastníkem v žalobě specifikovaných pozemků. Určení vlastnického práva k předmětným pozemkům se domáhal stěžovatel již dříve. V době projednávání a rozhodování o žalobě však ještě neexistoval nález Ústavního soudu ze dne 31. 1. 2003,

sp. zn.

, který by potvrzoval a prokazoval správnost stěžovatelem tvrzených skutečností, tj. že výměry Ministerstva výživy jsou nicotnými právními úkony. Stěžovatel dle svého názoru své vlastnické právo nikdy nepozbyl.

Vzhledem k tomu, že se v dané věci jedná o případ, kdy žalobce bez své viny nemohl uplatnit nález Ústavního soudu v původním řízení před soudem I. stupně, ani před odvolacím soudem, podal rovněž návrh na obnovu řízení, neboť tato skutečnost mohla přivodit pro něj příznivější rozhodnutí ve věci. Z důvodu nedodržení objektivní lhůty pro podání návrhu na obnovu řízení podle byl však jeho návrh zamítnut. S ohledem na to, že vlastnické právo je nedotknutelné, nepromlčitelné a stěžovatel ho nikdy nepozbyl, opírají se dle názoru stěžovatele závěry soudů o nesprávné právní posouzení věci a citovaná rozhodnutí vykazují závažné věcné nedostatky. Nález Ústavního soudu nebyl v předchozím řízení znám, jeho obsah je však tak zásadního významu, že je nutné věc projednat na základě nových skutkových okolností.

Ústavní soud se primárně zabýval tím, zda návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti splňuje všechny formální podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Zaměřil se zejména na posouzení otázky, zda je návrh přípustný.

Podle písm. d) y ČR je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv nebo svobod, je její subsidiarita. Ústavní stížnost lze proto podat pouze tehdy, když stěžovatel před jejím podáním vyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení ( ).

V dané věci směřuje ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. , a usnesení Okresního soudu v Táboře ze dne 26. 6. 2003, sp. zn. . Těmito usneseními bylo zastaveno řízení ve věci stěžovatele z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínek řízení, a to konkrétně pro překážku věci rozhodnuté (rei iudicatae). Vzhledem k tomu, že se jedná o rozhodnutí, jímž bylo řízení zastaveno podle , je dána přípustnost mimořádného opravného prostředku, a to dovolání podle ustanovení , podle něhož je dovolání přípustné rovněž proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu I. stupně o zastavení řízení podle Z obsahu napadeného usnesení vyplývá, že stěžovatel byl odvolacím soudem řádně poučen o opravném prostředku.

Z obsahu ústavní stížnosti není zřejmé, zda stěžovatel dovolání podal či nikoli, tato skutečnost však nic nemění na tom, že před podáním ústavní stížnosti je třeba vyčerpat všechny procesní prostředky k ochraně práva, včetně dovolání přípustného ze zákona. Pokud stěžovatel v daném případě dovolání nepodal, je třeba na ústavní stížnost pohlížet jako na nepřípustnou. Pokud stěžovatel dovolání podal a dosud o něm nebylo rozhodnuto, je ústavní stížnost rovněž nepřípustná, neboť byla podána předčasně.

Vzhledem k výše uvedeným okolnostem Ústavní soud ústavní stížnost podle , mimo ústní jednání usnesením odmítl.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. února 2004